Na desítkách míst bylo v pátek možné koupit si vlčí mák jako připomínku obětí válek a vojáků, kteří v nich bojovali. Pořízením květu, který je symbolem sobotního Dne válečných veteránů, lidé přispívají na nahrávání vzpomínek vojáků do archivu Paměť národa. Sbírku třetím rokem pořádá organizace Post Bellum, která české dějiny před rokem 1989 dokumentuje.
Díky válečným veteránům. Koupí vlčího máku se dá přispět na uchování jejich vzpomínek
Koupí rudých máků mohli lidé přispět na pomoc těžce zraněným českým vojákům (zdroj: ČT24)
Den veteránů vznikl 10. listopadu 1919 v době, kdy britský král Jiří V. hostil francouzského prezidenta, a 11. listopadu pak byl na jeho podnět poprvé oslaven a potom se rozšířil do všech dohodových a dalších zemí.
„Kampaní bychom rádi všem československým válečným veteránům poděkovali, vyjádřili úctu a zároveň s pomocí veřejnosti přispěli k tomu, abychom mohli pro archiv Paměť národa zaznamenat vzpomínky těch, kteří ještě ve sbírce nejsou. Dokud je čas,“ uvedl provozní ředitel Post Bellum Jan Polouček.
Dobrovolníci s kasičkami a vlčími máky se v pátek objevili v ulicích Prahy i všech krajských měst. Vedle toho si letos bylo možné koupit květ i v řadě knihoven, trafik nebo obchodů. Do sbírky lze přispět také na internetových stránkách projektu.
Do Národní technické knihovny v Praze byla naplánována projekce spotu ke sbírce doprovázená veteránskými příběhy s diskusí moderovanou ředitelem a zakladatelem Paměti národa Mikulášem Kroupou. Na pražském náměstí Republiky mohli zájemci navštívit stánek Paměti národa, který nabízel více informací o aktivitách Post Bellum.
Na náměstí Míru pak armáda přichystala pietní akci, kterou spojila s programem pro veřejnost. Lidé si tak mohli prohlédnout vybavení pozemních a vzdušných sil. Prezentoval se i projekt POKOS, tedy příprava občanů k obraně státu. Letošní třetí ročník akce se zaměřil primárně na novodobé veterány, což jsou účastníci bojů po roce 1989.
Památku válečných veteránů si připomněli třeba i příslušníci brněnské Univerzity obrany při slavnostním nástupu. Části příslušníků předalo vedení univerzity také medaile Armády České republiky.
„Je to určitý historický odkaz a je známo, že pokud národ nezná svoji historii, tak mu hrozí, že se mu historie může opakovat. Jednalo se o veliké útrapy,“ poznamenal zástupce rektora Milan Marek.
Veteráni jsou i novodobí
Druhoválečných veteránů máme v současné době 530, novodobých 13 500.
Novodobým válečným veteránům pomáhá nadační fond REGI Base. Letos poprvé vyhlásil sbírku na jejich pomoc. „Náš nadační fond se zaměřuje hlavně na těžké případy pacientů se získaným poškozením mozku a případy, kdy je potřeba řešit následnou rehabilitační péči, která vyžaduje nové přístupy nebo metody léčení,“ vysvětlil zakladatel fondu Hynek Čech.
GALERIE
Veteráni
„Novodobí váleční veteráni jsou v různém věku a je potřeba kromě seniorské péče těch nejstarších zajišťovat i rekvalifikace, pomoc při hledání nového zaměstnání a zdravotní péči. Myslím si, že v současné době se toho dělá opravdu hodně,“ uvedl ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.
Pokud hovoříte s válečnými veterány, kteří opouští armádu, tak to hlavní, co mají za problém, je najít kvalitní práci.
Vojenský policista Attila Fabián dvakrát sloužil v Iráku. „Vypětí bylo hrozně velké,“ vzpomínal ve Studiu 6. Po návratu do vlasti mu praskla aorta. „Nevěděla jsem, na koho se obrátit,“ popsala situaci jeho manželka Ilona Fabiánová. Pomoc ze strany ministerstva vnitra nebyla žádná, resort obrany byl neiniciativní. Až po urgenci ze strany Fabiánové poskytl lázeňskou výpomoc a rekreační příspěvek.
To už ale byli Fabiánovi v kontaktu s lidmi z nadačního fondu REGI Base, o němž se dozvěděli z televizní reportáže. Hynek Čech upozornil, že většinou se o možnosti pomoci od nadačního fondu nedozví přímo nejbližší rodina, ale někdo z širšího okolí válečného veterána. „Rodina psychicky ani časově nemá šanci aktivně vyhledávat pomoc, protože se věnuje denní péči o postiženého vojáka,“ podotknul.