Ostrava – Dvanáct holčiček se ve čtvrtek proměnilo v modelky, které pózovaly před fotoaparátem a podstupovaly interview před kamerou. Účastnily se soutěže dětské miss. Pro ně to zatím byla hra. Kdy se ale změní v byznys a můžou to samotné děti poznat nebo ovlivnit? "Je potřeba jim nabízet pestřejší pohled na svět, než je jen pohled skrz dlouhé řasy a růžové šaty," komentoval klinický psycholog Jan Kulhánek. Reportáž pro 168 hodin natočila Pavla Kubálková.
Dětské soutěže krásy v Česku psychologové nedoporučují
Účastnice dětské miss jsou staré od čtyř do sedmi let. Jejich nejoblíbenější hračkou je panenka Barbie, nejmilejší barvou růžová a jejich společným snem je stát se Miss Barbie. Přestože to jsou ještě malé děti, zažívají svět dospělých – kromě rozhovorů na kameru i profesionální focení.
„Poslouchali jsme z okolí, že je hezká, tak jsem to vyzkoušela,“ řekla matka čtyřleté Karin. „Vůbec jsem netušila, že něco takového je dokonce tady v Ostravě,“ dodává maminka šestileté Vivien. „Tohle si našla Jiřinka na Facebooku sama,“ uvedla pro změnu matka sedmileté Jiřiny.
Soutěž děvčátek vede teprve devatenáctiletá studentka střední školy Dominika Myslivcová. Už v 11 letech se proslavila jako první dětská blogerka u nás. Pak začala v dívčím časopise radit vrstevnicím, jak se líčit a oblékat. „Jako malá jsem vždycky chtěla být Barbie, princezna, modelka a říkala jsem si, že v Česku nic takového pro mladé holky není. Tak proč něco takového tady neudělat?“ uvedla Myslivcová.
Růžový svět, který se může zvrtnout
Dominika organizuje pro malá děvčátka hru na růžový svět, který se ale může zvrtnout. Psychologům se podobné hry příliš nezamlouvají. „Pokud se čtyřleté holčičky budou chtít malovat, budou si chtít vzít hezké šaty, tak to samo o sobě nevadí, v momentě, kdy se z toho stává šoubyznys, začne to být pro takhle malé děti náročné,“ myslí si klinický psycholog Jan Kulhánek.
„Vypadá to velmi nevinně, ale nikdy nevíme, co se v hlavičce těch dětí děje, co si vezmou za své. Nakolik si to vezmou jako vzor, začnou se podle toho přizpůsobovat a jejich dětství se začne točit kolem vzhledu,“ dodal Petr Pavlík z katedry genderových studií Univerzity Karlovy.
Symbolem je Barbie. Žena, která by při výšce 180 cm měla míry 100-45-84
Symbolem soutěže je legendární panenka, která vypadá dokonale, její tělesné proporce ale neodpovídají realitě. Při výšce 180 centimetrů by měla míry 100-45-84. Už léta proto čelí kritice, že dívky vede k anorexii. „Procento dětí, které drží diety už od věku deseti let, nám ukazuje, že to není jen tak, že něco v těch dětech zůstává. Potom to může mít i velmi závažné důsledky,“ uvedl Petr Pavlík.
Svět panenky Barbie je obarven na růžovo. A růžový život propaguje i česká Barbie a organizátorka soutěže. „Já jako děcko jsem růžovou prostě milovala, růžovou jsem měla všude, vždycky jsem chtěla být jako ty holky v amerických filmech,“ řekla Myslivcová. Na iluzi růžového světa, ve kterém se malým holčičkám tak líbí, vybudovala svou obchodní značku.
Soutěží dětských miss nechvalně prosluly USA
Soutěže dětských miss provázejí kontroverze po celém světě. Ve Francii je chtějí úplně zakázat. Extrémním případem je USA. V roce 1996 byla zavražděna tehdy šestiletá dětská miss Jon Benét Ramseyová. Podezřelý byl i pedofil, případ dosud není objasněn. Přesto řada rodičů hlásí své děti na soutěže po celé zemi.
Paralelu s těmito americkými soutěžemi ale organizátorka české miss odmítá. „V těch amerických soutěžích vidíte, že jsou tam ty holčičky přemalované, mají milion laků na nehty, sprejují je samoopalovacím krémem. To už je prostě hrozné, to se mi vůbec nelíbí, to jsem tady v Česku nechtěla udělat vůbec,“ komentovala Myslivcová.
Že se není v Česku čeho bát, si myslí i matky, které své dcery do soutěže přihlásily. „Holčičky, které jsem na soutěži viděla, byly naprosto přirozené. Maminky byly naprosto normální maminky, které jsou rády, že mají doma hezkou holčičku,“ řekla maminka šestileté Vivien.
Jednoduchý růžový svět přiláká holčičky snadno. Jestli existuje i hezký život mimo něj, ony samy nemusejí poznat. Je jen na rodičích, jaké další vzory jim dají. „Přijde mi zdravé to dětem úplně nezakazovat, ale nabízet jim a vést je k pestřejšímu pohledu na svět, než je jen pohled skrz dlouhé řasy a růžové šaty,“ řekl psycholog Kulhánek.