Praha - Strana Věci veřejné vznikla 22. července 2002, kdy se ve stranu oficiálně přeměnilo Sdružení občanů, nespokojených s vedením radnice Prahy 1. Zástupci VV postupně zasedli v zastupitelstvu první městské části, v poslaneckých lavicích a donedávna byli i ve vládě. Po překvapujícím úspěchu ve volbách před dvěma lety ale přišel výrazný pád preferencí strany, kterou provází pověst účelově vedeného sdružení ovládaného Vítem Bártou.
Deset let zvratů strany Věci veřejné
Bárta, někdejší majitel bezpečnostní agentury ABL, se kolem strany začal angažovat již nedlouho po jejím zrodu, dlouho však zůstával v pozadí. Postupně ale získal silný vliv. Naopak původní zakladatelé sdružení, jež vzniklo i kvůli kritice privatizace bytů na Praze 1, odcházeli. První veřejnou funkci získala strana již na podzim 2002, když byla do zastupitelstva Prahy 1 zvolena Stanislava Moravcová. A právě ekonomka a předsedkyně Věcí veřejných se se stranou nerozešla právě v nejlepším. V čele VV ji v roce 2005 nahradil Jaroslav Škárka, jeden z lidí dříve spojovaných s Vítem Bártou. V červnu 2009 pak Věci veřejné vyslaly v přípravách na později zrušené předčasné sněmovní volby do svého čela novináře Radka Johna. Populární osobnost pomohla získat voliče, John ale nikdy přesvědčivě nevyvrátil podezření, že má pouze reprezentativní funkci a stranu místo něj vedou jiní.
„Mám stále pocit, že celá strana Věci veřejné je marketingovým projektem Víta Bárty. Stále se ve straně rozhoduje o tom, co si přeje on, a nikoliv, co si přeje většina,“ komentoval poměry ve straně Stanislav Huml.
Spekulací kolem Věcí veřejných je ale více. V médiích se například často objevují oficiálně popírané informace, že strana získala postavení díky podpoře šedých eminencí pražské politiky Tomáše Hrdličky a Romana Janouška. Během uplynulých dvou let ale přišla i další pro stranu nemilá zjištění. Již před volbami do sněmovny v květnu 2010 například vyvolaly rozpačité reakce smlouvy, kterými se museli uchazeči o poslanecké křeslo za VV zavázat, že zaplatí až sedm milionů korun, pokud přestoupí k jiné straně nebo nebudou hlasovat se svým klubem.
Směrem do nejvyšší politiky strana definitivně nakročila před chystanými volbami na podzim 2009, v nichž jim ale průzkumy nedávaly příliš šancí. Když Ústavní soud předčasné volby zrušil, pokračovaly Věci veřejné v kampani a i díky protikorupční rétorice přitáhly další voliče. Počátkem roku 2010 se dostaly v průzkumech přes pět procent, zisk skoro 11 procent u uren však byl překvapením. „Jsme teď supernova těchto voleb, jsme ti, kterým stouply preference o více než 100 procent od odložených voleb, já říkám ještě jednou - odložit volby a máme většinu v parlamentu,“ komentoval úspěch strany v dubnu 2010 její předseda Radek John. Když Věci veřejné překvapivě získaly čtyři ministerská křesla v koaličním kabinetu s ODS a TOP 09, přinesla média další informace o podezřelém pozadí strany. Například odhalení údajného plánu na ovládnutí politiky, který měl přinést prospěch firmě ABL a jenž podle informací tisku Bárta vypracoval v době, kdy ještě byly Věci veřejné zastoupeny jen v komunální politice.
„Když nasčítáme všechny odpovědi, které se do nějaké míry týkaly VV, tak 44 procent lidí spontánně řeklo v souvislosti s korupcí Věci veřejné,“ vyplynulo z výzkumu v dubnu letošního roku.
V následujících měsících Věci veřejné příznivce ztratily a dnes jsou pod hranicí volitelnosti. VV uškodila nejen odhalení o pozadí jejich fungování, ale i stupňované požadavky vůči partnerům ve vládní koalici či vnitřní spory. Spory začaly například v době, kdy Kateřina Klasnová kritizovala vedení strany svým manželem Vítem Bártou. „Nechci dál hrát pasivní figurku na šachovnici Víta Bárty. Upřímně mě mrzí, že ve VV funguje takováto totalita, a myslím, že není dobře, že Vít Bárta absolutně ignoruje názory a nápady ostatních lidí ve VV,“ napsala tehdy v dopise adresovaném vedení strany.
„Bárta si buduje absolutní kult osobnosti,“ řekla Kristýna Kočí při odchodu ze strany a dodala, že poměry ve Věcech veřejných mají blízko k sektě.
Rozpory vyvrcholily obviněním, že Bárta chtěl loni uplatit své tehdejší stranické kolegy Škárku a Kristýnu Kočí. Bártu a Škárku letos v dubnu soud nepravomocně potrestal podmínkou, respektive tříletým vězením. Jen o několik dní později pak VV opustila velká část poslanců a tři zbylí ministři v čele s Karolínou Peake, kteří založili novu stranu LIDEM. „Není to nic, na co bych byla hrdá, že jsem podepsala etický kodex, jehož ustanovení jsem porušila, na druhou stranu to není tak, že jsem přešla k jinému politickému subjektu, k jiné existující politické straně. Za zradu na voličích bych považovala, kdybychom přišli s něčím úplně novým,“ řekla Karolína Peake v reakci na to, že odchodem ze strany porušila etický kodex VV.
„Většinu kauz řídil přímo Vít Bárta. Vždycky jsme se sešli já nebo někdo další z Věcí veřejných a někdo z detektivní divize ABL a koordinovali jsme postup,“ řekl Škárka v průběhu vyšetřování.