Praha - Transplantace orgánu by se měli pacienti dočkat dříve. Nová evropská směrnice totiž výrazně zvýší pravděpodobnost, že pacient sežene vhodného dárce orgánu. Pokud se pro něj nenajde v Česku, bude moci dostat orgán od člověka z jakékoliv země Evropské unie. Česko má v transplantacích velmi dobré výsledky, patří mezi státy, kde mají lidé slušnou šanci, že se potřebného orgánu dočkají. Průměrná čekací doba je rok. Směrnice má zvýšit dostupnost orgánů, aniž by se zhoršila kvalita transplantací. A také zabránit černému obchodu s orgány, který se rozmohl například v Asii.
Lidé čekají v Česku na transplantaci, přitom vhodný orgán mohou mít ve stejnou dobu lékaři v Německu, třeba jen pár kilometrů za hranicemi. „Dosud jsme neměli šanci se o něm dozvědět,“ konstatoval slovenský europoslanec Miroslav Mikolášik, který měl přípravu směrnice na starosti. Do dvou let má vzniknout první registr, kde se budou shromažďovat údaje z celé Evropské unie.
Podle profesora Miloše Adamce, přednosty kliniky transplantační chirurgie pražského Ikemu, ale mohou nastat i problémy. „Trápí nás praktické věci, jako je třeba doprava a exploatační poplatek. Nás totiž něco stojí odběr, který děláme, sanitky či letadla. Není řečeno, kdo to zaplatí. Zda to platí strana, která transplantuje nebo ta, která odebírá ty orgány,“ podotkl přednosta. Směrnice podle něj také neřeší výměnu orgánů. „Nemůžeme odebrat orgán cizím státním příslušníkům v naší zemi a přitom transplantujeme například slovenské pacienty. To se musí vyřešit,“ dodal.
Milan Cabrnoch (ODS), europoslanec:
„Směrnice neříká, jak mají jednotlivé státy transplantovat. Umožňuje však přeshraniční spolupráci. A to je obrovsky důležité pro pacienty.“
Všechny členské státy se potýkají se stejným problémem: vhodných orgánů, které právě potřebují, je málo. V celé unii je na seznamech 54 tisíc lidí, kteří nutně potřebují srdce, ledvinu nebo slinivku od dárce. Zhruba třetina z nich se nedočká nikdy. Ještě větší problém je u pacientů s méně častými diagnózami a také v menších zemích, kde je méně dárců.
Přeshraniční spolupráce bude mít své limity. Nebude možné, aby se jeden čekající pacient zapsal na několik seznamů v různých zemích. Národní seznamy zůstanou nadále - budou propojeny.
Pavel Březovský, ředitel koordinačního centra transplantací:
„Podle zkušeností z jiných zemí očekáváme, že se počet transplantací zvýší o dvacet až třicet procent.“
Českou transplantační medicínu ovlivní evropská směrnice i v další věci: bude moci více využít zahraniční modely. Jedná se o takzvané koordinátory, kteří jsou běžní ve Španělsku. Speciálně vyškolení lékaři, jejichž status už v květnu schválila vláda, budou hlídat, aby nemocnice využila veškeré orgány vhodné pro transplantaci. Jakmile na takový narazí, okamžitě se spojí s transplantačním centrem.
Odborníci sice tyto pracovníky vítají, situaci však podle nich zcela nezachrání. Malé nemocnice, které ročně vytipují jednoho až dva dárce, takového člověka totiž nezaplatí. „Není možné mít školenou a placenou osobu v nemocnici, která má tuto kapacitu,“ uvedl přednosta Transplantcentra IKEM Pavel Trunečka.
Orgánů do budoucna ještě ubyde
Směrnice má zvýšit dostupnost orgánů, aniž by se zhoršila kvalita transplantací. Zabránit má rovněž černému obchodu s orgány. Vhodných orgánů má v budoucnu stále ubývat. Medicína je na stále lepší úrovni a lékaři mohou nabízet transplantaci více lidem. Nový zákon má motivovat k darování orgánů. Ten, kdo daruje například ledvinu, by dostal speciální příspěvek k nemocenské, na lázně nebo úlevu na daních stejně dárci krve. Posmrtným dárcům by pak stát zaplatil pohřeb.
