Praha – Sněmovní ústavně-právní výbor dnes jednal o přímé volbě prezidenta, nakonec ale nedoporučil poslancům přímou volbu zavést. Ruku pro vládní návrh nezvedli členové za ČSSD, i když se sociálním demokratům podařilo prosadit některé dílčí změny pravomocí prezidenta. Podle člena výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) ale nebyly schváleny jiné změny, které jsou pro stranu klíčové. Jde třeba o požadavek na zavedení trestní odpovědnosti hlavy státu. Tejc také podotkl, že na jednání výboru měla vládní koalice těsnou většinu, přesto nebyl návrh přijat.
ČSSD ve výboru nepodpořila přímou volbu prezidenta
ČSSD neuspěla ani s požadavkem, aby měl prezident imunitu jen po dobu výkonu své funkce a aby bankovní radu ČNB jmenoval nově se souhlasem horní komory parlamentu, v podobném režimu teď hlava státu jmenuje ústavní soudce.
Ve výboru se naopak dohodlo prodloužení funkčního období prezidenta z pěti na šest let. ČSSD také uspěla s požadavkem, aby rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vyžadovalo souhlas vlády. Dosáhla také toho, že by prezident mohl naopak jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády – teď tak postupuje u představitelů Nejvyššího soudu.
Jeroným Tejc a Stanislav Polčák k jednání výboru (zdroj: ČT24)
Podle dalšího člena ústavně-právního výboru Stanislava Polčáka (TOP 09) je teď důležité, aby se nad návrhem přímé volby prezidenta sešly špičky alespoň čtyř parlamentních stran. Na jednání výboru prý totiž sociální demokraté předložili i změny, které byly pro ostatní členy nové, je proto nutné najít ústavní shodu.
Návrh na přímou volbu hlavy státu musí získat třípětinovou podporu v obou komorách parlamentu. Strany vládní koalice se tak musí domluvit i se sociálními demokraty, kteří mají většinu v Senátu.