Praha/Jeseník – Psal se 25. listopadu 1931 aČeskoslovensko zmáhala hospodářská krize. V Dolní Lipové na Jesenicku střetl protestní průvod nespokojených dělníků z Frývaldova (Jeseníku) s četnickým oddílem. Napjatá situace vyvrcholila střelbou, která si vyžádala osm lidských životů. Tato tragická událost vstoupila do dějin pod názvem Frývaldovská stávka.
Začátek 30. let byl v Československu časem velké hospodářské krize a vysoké nezaměstnanosti a na podzim 1931 bylo bez práce půl milionu lidí. V Žulové na Jesenicku proběhla 10. prosince úspěšná stávka dělníků dožadující se ukončení propouštění v kamenolomech a vrácení mezd na úroveň před snížením. Překvapivé prosazení požadavků demonstrujících dodalo dělníkům sebevědomí. Rozhodli se pro další stávku, tentokrát formou tzv. hladového pochodu na okresní město Frývaldov.
Pochodem na Jeseník 25. listopadu protestovali dělníci proti propouštění a snižování mezd. Davu zhruba sedmi stovek lidí se v Dolní Lipové postavila do cesty patnáctičlenná četnická hlídka, která měla zabránit proniknutí účastníků akce do města. Po chvíli strkání a hlasitých projevů nevole začaly na muže zákona z davu létat kameny. V této vypjaté chvíli padl rozkaz ke střelbě. Když se rozptýlil kouř, zůstalo na zemi ležet osm osob, z toho dvě ženy. Dalších 12 lidí bylo těžce zraněno.
Zásah proti demonstrantům vyvolal ve společnosti obrovský ohlas. Pohřbu obětí se zúčastnilo na 5000 hostů, mezi nimiž nechyběl ani komunistický vůdce Klement Gottwald. Jeho strana posléze celou tragedii využívala k propagandistickým účelům. Tematika stávky se objevila i v prácii levicových umělců, ve své poezii se jí věnoval Vítězslav Nezval, Julius Fučík událostem věnoval celou knihu Frývaldov 1931.
