Netransparentní financování politických stran, nízká kontrola městských firem či vliv podnikatelských skupin na politiky. To jsou podle zástupců akademické a neziskové scény jedny ze základních faktorů, které znemožňují České republice dostat se v oblasti boje proti korupci na úroveň vyspělých evropských zemí.
Martin Kameník, Oživení o.s.
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
V praktické rovině je to určitě pokračování v započatém trendu větší personální nezávislosti a autonomie policie a státního zastupitelství při vyšetřování závažné hospodářské kriminality a organizovaného zločinu. V systémové rovině kladně hodnotím hlavně schválení zákona o registru smluv, který umožní mnohem větší transparentnost a širší kontrolu veřejných výdajů, na skutečný efekt zákona si však budeme muset ještě počkat.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Jedná se o chronické a dlouhodobě neřešené problémy, které se mnohokrát ukázaly jako podstatné pro prorůstání korupce a organizovaného zločinu do řízení státu. Jde především o netransparentní financování politických stran, minimální kontrolu státních či městských firem a jejich ovládnutí politickými stranami nebo absenci zákonných záruk garantujících nezávislost státního zastupitelství na politicích. Řada zákonů je sice v přípravě, ale zatím nemáme žádný hmatatelný výsledek.
Na jedné straně si současní politici nedovolí zasahovat do vyšetřování kauz ani do personálního obsazení státních zastupitelství. To je bezesporu pozitivní a ukazuje se, že politická kultura je nyní někde jinde, než například před 6 lety. Na druhou stranu se politici zatím nedokáží shodnout na tom, jak zákonně takovou autonomii garantovat. Tedy současná nezávislost je ryze ad-hoc stavem, který se může změnit ze dne na den.
Nikola Hořejš, Rekonstrukce státu
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
Jedním z mála výrazných zlepšení bylo přijetí zákona, díky kterému by mělo dojít k největšímu odtemnění stovek miliard, s nimiž každoročně nakládá stát a samospráva. Jde o takzvaný registr smluv, který byl přijat po velkém odporu a jen díky velkému zájmu občanské společnosti. Vznikly sice i návrhy dalších opatření, ale jejich přijetí se odkládalo nebo je politici dokonce rozmělňovali a oslabovali.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Největším problémem zůstává malá snaha politiků přijmout jasná pravidla proti zneužití moci jim svěřené. Z jednotlivých oblastí bych osobně vybral mizivou kontrolu státních a městských firem a vliv byznysových skupin na rozhodování politiků, ať už viditelný, nebo ten nenápadný skrze financování politických stran.
Jak jsou na tom zákony, jež sledujeme, lze najít na našich stránkách.
Petr Soukenka, Nadační fond proti korupci
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
Hodnotit protikorupční opatření v časovém úseku jednoho roku není možné. Je nutné sledovat celkový trend, který započal již v roce 2011. Ten je podle mého názoru jednoznačně kladný, respektive je snaha ze strany vládní koalice přijímat takové legislativní normy, které mohou v dlouhodobém horizontu míru korupce snížit. Pro příklad můžeme uvést schválený zákon o takzvaném registru smluv, novelu zákona proti praní špinavých peněz (rozšíření takzvaných politicky exponovaných osob), návrh zákona o prokazování původu majetku či novelu zákona o veřejných rejstřících (zavedení rejstříku konečných vlastníků právnických osob). U některých norem je samozřejmě nutné vyčkat na konečné podoby, poté co projdou celým legislativním procesem. V roce 2015 byl zatím nepravomocně odsouzen MUDr. David Rath. Tuto událost považuji za velmi významnou, zejména z pohledu vnímání spravedlnosti veřejností.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Největší problém spatřuji v mimořádně nízké úspěšnosti orgánů činných v trestním řízení, tedy i soudů, při odhalování takzvané „velké“ korupce a velké hospodářské kriminality. Dlužno dodat, že za posledních několik let se metody a formy „rozkrádání“ státního majetku natolik sofistikovaly, že je velmi obtížné nezákonné jednání vůbec odhalit, natož pak prokázat. Nesmíme také zapomínat na to, že práva obviněných, respektive obžalovaných jsou mnohdy účelově zneužívána a nadužívána na úkor délky trestního řízení a bohužel mnohdy bez adekvátní odezvy konkrétního soudce či státního zástupce. Domnívám se také, že apatie lidí a nechuť se angažovat ve správných věcech je ve vyšší míře, než by bylo přijatelné.
Michal Klíma, rektor Metropolitní univerzity Praha, o.p.s.
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
V posledních dvou letech se prosazuje trend omezování korupčního chování v politické sféře. To souvisí s celým souhrnem faktorů. V prvé řadě tři volební zemětřesení – sněmovní volby v letech 2010, 2013 a komunální volby v roce 2014 – uvedla do politiky nové strany a hnutí, jakož i velké množství nezávislých politiků z občanské sféry. Dlouhodobě zakonzervované klientelistické a korupční sítě se otřásly v samých základech. S tím zároveň souvisí i prosazení větší nezávislosti v působení státního zastupitelství, protikorupční policie a státní administrativy.
Byly přijaty i některé významné protikorupční zákony, jako například zákon o státní službě. Aktivněji vystupovala také občanská společnost a konkrétně pak sdružení Rekonstrukce státu. V neposlední řadě i v rámci vládní koalice nedocházelo k neustálým korupčním aférám. A konečně i v opoziční ODS nastaly pozitivní změny po nástupu bývalého rektora Masarykovy univerzity na post předsedy.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Nová politická situace přináší nové výzvy a rizika. Sem patří vznik nových politických stran a hnutí, mezi nimiž hlavní roli hrají takzvané firemní strany. Jde zejména o Babišovo hnutí ANO, Okamurovu stranu, ale i o nově se formující stranu představitele hazardního průmyslu senátora Valenty. V tomto smyslu je třeba připravit legislativní pravidla, která by reflektovala vstup velkých podnikatelů do exekutivy a do politiky vůbec, jakož i do mediální sféry. Taková pravidla by měla být prevencí pro případ zneužití koncentrované politické, ekonomické, případně i mediální a bezpečnostní moci.
Dále s ohledem na autoritářské trendy v Maďarsku a Polsku je důležité posílit legislativní cestou nezávislost Ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Samozřejmě bez živé občanské společnosti, jež vyplní prostor mezi společností a státem, ani ta nejlepší legislativní opatření patřičně nezafungují.
Pavel Franc, Frank Bold
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
Minulý rok se nesl v duchu zveřejňování dat veřejné správy. Byl schválen zákon o registru smluv, který dává povinnost automaticky zveřejňovat většinu smluv uzavíraných státem, kraji, obcemi a státními – městskými firmami. Dalším posunem bylo nabytí účinnosti novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zásadně snižuje možnost zneužívání přílepků a zvyšuje transparentnost legislativního procesu.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Největší problém a hrozbu vidím v rozvolňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které přinesla tato vláda.
Rok 2015 byl rokem s nejvyšším počtem veřejných zakázek bez soutěže v úhrnné částce 55 miliard korun. Jde doslova o zdivočení v zadávání veřejných zakázek vedené pod heslem vyčerpání fondů EU. Ruku v ruce s tím jde fatální neschopnost Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vnést větší jasnost do implementace zákona o veřejných zakázkách a metodicky vést zadavatele.
Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
Jako klíčový okamžik vnímám nabytí účinnosti služebního zákona. Ten totiž – bude-li dobře aplikován – vytváří podmínky pro to, aby se úředníci stali silnými, nezávislými a sebevědomými nositeli rozhodnutí, jejichž pojítkem bude účelné, efektivní a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky ve prospěch daňových poplatníků a státu jako takového. Hodně teď záleží na tom, jak se služební zákon zaběhne v praxi a zda skutečně bude v budoucnu využit tento jeho ohromný potenciál.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Většina korupčních rizik má společného jmenovatele v ignoranci institucionálních pravidel. Mám tím na mysli momenty, kdy se z jakéhokoli důvodu začnou obcházet nastavené postupy, na kterých je fungování institucí postavené a které vycházejí z kompetencí, povinností a odpovědnosti jednotlivých aktérů.
Příkladem může být případ mýtného systému v České republice. Od roku 2013 NKÚ varuje před nevýhodnými podmínkami mýtného systému a potřebou začít připravovat otevřené výběrové řízení na nového dodavatele. Vláda schválila usnesení, podle kterého měl ministr dopravy připravit otevřenou soutěž na technologicky neutrální řešení mýtného systému. Faktické kroky ministra dopravy ale nakonec s největší pravděpodobností vyústí v prodloužení smlouvy s dosavadním dodavatelem. Pokud začnou být ignorována usnesení vlády, parlamentních výborů a pokud se přestanou respektovat pravidla, která pramení z pozice aktérů v systému, pak se systém zhroutí zevnitř a automaticky se zvětší prostor pro korupční jednání.
Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce
Co se podle vás za poslední rok změnilo v boji s korupcí k lepšímu?
Boj proti korupci nelze hodnotit pouze za poslední rok, je to kontinuální snaha, která pokračuje řadu let a souvisí se změněnou společenskou atmosférou a podporou protikorupčního tažení. Tomu odpovídá i změna personálního obsazení státního zastupitelství i policie, které společně pracují na kauzách korupčního charakteru a dovádí je k řízení před soudem. Nejde přitom jen o čistou korupci, ale v širším slova smyslu například i o pletichy při veřejných zakázkách, dražbách, v insolvenčních řízeních apod.
Co vnímáte jako největší problém, který je potřeba změnit?
Největší problém při potírání korupce je v obecném měřítku přístup lidí. Je nutné změnit vnímání veřejnosti v tom smyslu, že korupce je něco špatného, co společnost v dlouhodobém měřítku poškozuje, jakkoliv to někdy z krátkodobého hlediska určitému jednotlivci může vyhovovat. Korupce je rakovina společnosti.
