Brno - Kdyby klesl počet ústavních soudců pod 12, činnost Ústavního soudu (ÚS) by byla ochromena. „V okamžiku, kdy klesne počet ústavních soudců pod 12, nemůže Ústavní soud projednávat plenární návrhy. Například posuzovat ústavnost zákonů nebo jiných právních předpisů,“ řekl Rychetský. Podle předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského ale i oslabení ÚS o jednoho či dva soudce představuje v současné situaci, kdy podání k Ústavnímu soudu stále přibývá, pro soud obrovský problém. Po odchodu Elišky Wagnerové a Františka Duchoně chybí již v současnosti soudci dva a před koncem funkčního období Václava Klause by měl odejít třetí ústavní soudce. Ochromení Ústavního soudu tak reálně hrozí.
Činnost Ústavního soudu může být ohrožena, varuje Rychetský
Odpověď na otázku, proč v současnosti nemůže prezident najít vhodné kandidáty na pozici ústavních soudců, vidí Pavel Rychetský v nedávné historii České republiky. V západních zemích je totiž přirozeným zdrojem kandidátů na soudce ÚS univerzitní prostředí. V České republice byla ale většina univerzitních profesorů v minulosti spojena s politickým režimem, proto musel prezident Klaus hledat kandidáty spíše v oblasti advokacie. Situaci komplikuje i to, že soudci nejsou jmenováni postupně, jak je to běžné v zahraničí, sehnat najednou 15 vhodných kandidátů je velmi těžké. A v neposlední řadě může potenciální ústavní soudce odradit důkladná prověrka jejich osobnosti Senátem, který se zajímá o veškeré jejich prohřešky, což mnozí mohou považovat za zásah do soukromého života.
Předseda Ústavního soudu Rychetský zásadně odmítá označení soudu jako třetí komory parlamentu. Zásadní rozdíl podle něj je v tom, že komory parlamentu zákony tvoří, ÚS je naopak ruší. Naopak připustil, že je soud často v roli arbitra ve sporech politiků a politických stran. Vláda často vytýká opozici, že pokud se jí něco nelíbí, jde si stěžovat na Ústavní soud. Řešení politických otázek je ale podle Rychetského správným, běžným a zásadním úkolem ústavního soudu. Zároveň ale připomněl, že politické otázky nejsou otázkou boje dobra se zlem, pravda může být na obou stranách a hlavní důraz je v rozhodování ÚS kladen na ochranu lidských práv.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Další fámou, která se o Ústavním soudu šíří, je, že nařizuje rozhodnutí politiků. Tak tomu je třeba v případě církevních restitucí, kdy politici odůvodňují svoje rozhodnutí tím, že jim ho nařídil ÚS. Ústavní soud ale v tomto případě jen rozhodl, že když byly církevní restituce před 22 lety zablokovány, nemohou být zablokovány navždy a politici musí tuto otázku nějak vyřešit. Jaké toto řešení bude, ale záleželo jen na dohodě mezi politickými stranami.
S církevními restitucemi souvisí i nejnovější ústavní stížnost, kterou chtějí podat Věci veřejné. Jde o to, že poslanci Babákovi odebrala předsedkyně sněmovny slovo, když dlouze popisoval úvod do historie majetkového uspořádání církví. Ústavní stížnost ale nelze podat na procesní záležitosti, a tak by Věci veřejné musely napadnout až zákon o církevních restitucích poté, co bude schválen.