Praha - Péče o novodobé válečné veterány v Česku zaostává za jinými zeměmi NATO. Zaznělo to dnes na celostátním sněmu veteránů. Česká armáda se například brání odškodňování veteránů za choroby, které jsou jinde ve světě uznávány jako nemoci z povolání. Vysloužilí vojáci si přitom do dalšího života nesou řadu handicapů, a to nejen zdravotních. Těžké pro ně je třeba i najít jinou práci nebo se po návratu ze zahraniční mise začlenit do normálního života.
Česko zapomíná na válečné veterány
Vojáků, kteří bojovali nebo jinak působili v zahraničních misích, žije v tuzemsku kolem 13 tisíc. Řada z nich si z armády odnesla zdravotní problémy, kvůli kterým si často nemohou najít práci. Domoci se od armády odškodnění je pro ně přitom takřka nemožné. Potvrzuje to například případ Petra Horáka, který byl před dvaceti lety u toho, když česká armáda mířila na svoji první novodobou zahraniční misi v Perském zálivu. Byl několik měsíců velitelem chemické jednotky.
Potíže pana Horáka začaly osm let po návratu ze zálivu. Od lékařů si vyslechl nepříznivou diagnózu – Parkinsonova nemoc. Dostal ji v necelých 40 letech a později na internetu zjistil, že podobně jsou na tom desítky amerických i britských veteránů. Nechal se vyšetřit v pražské vojenské nemocnici a obrátil se na armádu, aby chorobu uznala jako nemoc z povolání. „Odpověď byla tak trochu zmatená, že snad ani nebylo prokázáno, jestli jsem byl v té době v Perském zálivu v tom místě, kde se odehrávaly boje,“ popisuje své zkušenosti Horák. Ze 180členné československé jednotky v Perském zálivu je Petr Horák 13. vysloužilým vojákem, u kterého se objevily vážné zdravotní problémy.
Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)
Válečný veterán přiznává, že by další iniciativu vzdal, kdyby věc nevzala do ruky jeho manželka – právnička. Po opakovaných podnětech se případ dostal na stůl hlavního hygienika armády, zkoumala ho i komise pro nemoci z povolání ministerstva zdravotnictví. „V žádné z těch oblastí jsme nenašli důkaz, který by jednoznačně svědčil pro kauzální souvislost choroby,“ řekl ČT24 náměstek pro preventivní a léčebnou péči ÚVN Ivan Jeřábek.
Parkinson u vojáků? Nic neobvyklého, tvrdí americká studie
Impulsem k Parkinsonově chorobě může být permanentní stres a podmínky válečného nasazení. Ve Spojených státech, kde příslušné lékařské studie financuje přímo armáda, se hovoří o souvislostech naměřených chemických látek a nemocí nervové soustavy. „Je třeba pečlivě sledovat výskyt Parkinsonovy nemoci u veteránů ze Zálivu,“ říká specialistka na účinky bojových látek University of California Beatrice Golombová.
Čeští vojáci žadoní i o rekvalifikaci
To není zdaleka jediný problém, na který si veteráni stěžují. Asi největším problémem pro ně je sehnat po odchodu z armády práci. „Už ten šestiměsíční pobyt má dopady,“ upozornil Jindřich Sitta z Československé obce legionářské s tím, že váleční veteráni nezřídka končí na drogách nebo propadnou gamblerství. Armáda přitom vojáky na život v civilu prakticky nepřipravuje. Rekvalifikace si proto nyní chystají sami veteráni, finance chtějí získat z evropských fondů.
Vysloužilým vojákům také vadí, že stát od nového roku 15 procenty daní výsluhové příspěvky, které dostávají vojáci po 15 a více letech služby právě kvůli snížené možnosti uplatnění. Sněm odhlasoval, že se veteráni obrátí až na Ústavní soud. „Mnozí chápou tento bod jako nedodržení závazku státu,“ zdůraznil místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas.
Čeští novodobí veteráni nemají na rozdíl od těch z druhé světové války prakticky žádné výhody. Výjimkou je pouze možnost ošetření ve vojenské nemocnici.