Česko si připomíná deset let od ničivých povodní v roce 2002. Voda si vyžádala 17 obětí, zaplavila třetinu území a škody se vyšplhaly na 73 miliard korun. Deset let po povodni jsou již mnohé obce chráněny protipovodňovými systémy. Některé se jich však nikdy nedočkají.
Česko si připomíná deset let od ničivých povodní
Řada obcí po povodních přijala protipovodňová opatření. Vznikly mapy záplavových oblastí a krizové plány. V období 2002 až 2005 bylo do budování suchých poldrů, hrází a prohlubování koryt vloženo zhruba 2,9 miliardy korun. Na odbahnění rybníků šlo 1,2 miliardy korun. Pražský magistrát vložil do výstavby bariér kolem dvou miliard korun.
Povodně 2002
Termín: 7. až 17. srpna 2002.
Zasažené území: Více než třetina Česka. Nouzový stav byl vyhlášen v šesti krajích a trval do konce srpna 2002. Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé.
Škody: Zhruba 73 miliard korun (v roce 1997 to bylo 63 miliard).
Počet obětí: Celkem 17 obětí (v roce 1997 zemřelo 50 lidí). Přímo ve vodě našlo smrt deset lidí, další zahynuli po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu stromu či kvůli neukázněnosti.
Množství evakuovaných: Zhruba 225 tisíc evakuovaných, nejvíce v Praze.
Dopady na hospodářství: Postiženy byly všechny resorty, nejvíce utrpěla doprava, zpracovatelský průmysl, zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství. Škody na památkách dosáhly celkem 2,7 miliardy korun. Vedle Prahy živel nejvíce zasáhl centrum Českého Krumlova, Písku a Českých Budějovic. Postižena byla řada zámků a na dvě desítky muzeí či galerií (Národní muzeum, Národní galerie, Památník Terezín, Jihočeské muzeum či Muzeum Kampa).
Ekologická rizika: Dramatická byla situace v okolí neratovické chemičky Spolana, jejíž celý areál se ocitl pod vodou. Uniklo z ní mimo jiné přes 80 tun chloru. Problémy měla i řada dalších podniků, například Kaučuk Kralupy.
Kriminalita: Pravomocně bylo odsouzeno 24 lidí, většinou za rabování.
Státní pomoc: Vláda okamžitě uvolnila 4,2 miliardy korun, další prostředky přislíbila ze státních rozpočtů v dalších letech. Bylo založeno vládní povodňové konto, finance poskytla i ministerstva či Státní fond rozvoje bydlení. Stát na úhradu škod poskytl celkem okolo 18 miliard korun. V rámci úvěru od Evropské investiční banky (EIB) získalo Česko v roce 2002 celkem 400 milionů eur (více než 11 miliard korun). Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti. Další půjčku od EIB (určenou na budování protipovodňových opatření) ve výši devíti miliard korun získalo Česko v roce 2006. Na pomoci ze zahraničí se podílelo zhruba 50 zemí včetně vzdáleného Japonska nebo Tchaj-wanu.
Praha - metro, které mělo vydržet, selhalo
Před deseti lety v srpnu Vltava dokázala, že nemusí být jen romantickým koloritem české metropole, ale umí se změnit v nezkrotný a ničivý živel. Povodeň, která tehdy zasáhla Prahu, zaplavila několik čtvrtí a pod vodou skončily stanice metra, některé památky i část zoologické zahrady.
Okrajové čtvrti Zbraslav, Lahovice, Radotín, Chuchle či Lipence se změnily v jedno velké jezero. Na levém břehu postihla voda nejvíce Smíchov, Malou Stranu a Holešovice, na protější straně Karlín, kde se zřítilo několik domů, Libeň a částečně i Staré Město. Evakuováno bylo na padesát tisíc lidí.
Největší škody voda způsobila metru, které bylo z větší části zaplavené, ačkoli podle dřívějších ujištění mělo podobným katastrofám odolat. Voda začala metro plnit v podvečer 13. srpna, přitom ještě den předtím tehdejší primátor Igor Němec (ODS) uklidňoval Pražany, aby se nebáli metrem cestovat. Po povodni nefungovalo 25 stanic metra, tedy zhruba polovina.
Povodeň v Praze, 13.8.2002
Nevyčíslitelné škody napáchala voda na památkách a kulturním bohatství města. Zaplavena byla Kampa včetně nově zrekonstruovaných Sovových mlýnů a část Malé Strany. Voda pronikla mimo jiné do Anežského kláštera či Rudolfina a zdevastovala areál Trojského zámku. Smutnou daň si povodně vyžádaly v zoologické zahradě, kde muselo být kvůli stoupající vodě utraceno několik zvířat. Ani příběh lachtana Gastona, jehož únik ze zoo byl mediálně sledovaným tématem, neměl šťastný konec. Zvíře uhynulo během transportu zpět do Prahy.
Proti povodním v Praze není chráněn Sedlec, Lipence a Lahovice
Proti povodním v hlavním městě zřejmě nikdy nebudou ochráněny části Lahovic, Lahoviček, Lipenců, Sedlece, Podhoří a Troji. Vybudování protipovodňové ochrany v těchto lokalitách by podle Prahy stálo nepoměrně více než škody, které by velká voda napáchala. Většina oblastí, která by mohla být velkou vodou ohrožena, ale chráněna je.
V oblasti Lahovic a Lahoviček, které leží u soutoku Berounky s Vltavou, Praha po povodních nabídla lidem odkup jejich domů. S vybudováním ochrany se tam nepočítá, naopak oblast je považována za rozlivovou zónu. „O lidi by bylo ale v případě povodní postaráno, jsou vypracovány přesné evakuační plány, je připraveno náhradní ubytování,“ řekl ředitel magistrátního odboru krizového řízení Petr Beran.
Záplavy v Záleznicích
V Lipencích a Dolních Černošicích, které už jsou ale ve Středočeském kraji, by velká voda zaplavila především přístupové cesty. Praha proto v budoucnu podle Berana uvažuje o tom, že silnici vyvýšila a tím vytvořila přirozenou hráz. Protipovodňová opatření v Praze jsou připravena na takovou výšku hladiny Vltavy, jako byla před deseti lety, s rezervou 30 centimetrů. Opatření tvoří zemní valy, betonové stěny a mobilní hrazení.
Mnohé obce vypadají po povodních lépe
Švihov, jenž byl v srpnu 2002 v Plzeňském kraji nejvíce postižený záplavami, je po všech protipovodňových opatřeních za 50 milionů korun ochráněný proti minimálně pětisetleté vodě. „Udělali jsme všechno, co řekla studie protipovodňových opatření, kterou jsme si nechali zpracovat hned v roce 2002. Definitivně jsme s nimi byli hotovi v roce 2010,“ řekl starosta města Václav Petrus.
Po katastrofě se odstěhovala jen jedna rodina, v zaplaveném území si naopak mladá rodina postavila dům. Některé domy u hradu se postavily znovu na stejném místě. „Na náměstí je vidět, že po vodě to těm domům pomohlo. Vizuálně jsou úplně jiné než před povodní,“ řekl Petrus. Někteří lidé se museli dát do oprav, i když nechtěli. A když opravili interiér, pustili se i do fasády.