Česko chce poslat na Golany 150 vojáků, má i ambice misi velet

Praha - 150 vojáků s 12 pandury by mohlo doplnit misi OSN na Golanských výšinách. Počítá s tím plán generálního štábu na zahraniční mise pro příští dva roky. Návrh operací ale ještě musí projednat vláda a schválit parlament. Mise se navíc kvůli konfliktu mezi syrskou armádou a opozicí potýká s problémy.

Čeští vojáci by mohli posílit mírovou misi na Golanech od roku 2015, to ale jen za podmínky, že se celá do té doby nezhroutí. OSN už se kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť stáhla. Česká armáda proto bude chtít prosadit změnu charakteru mise z mírové na bojovou. „Mandát by musel být podobný jako ISAF, to znamená, že bychom měli právo použít zbraň v plném rozsahu,“ upřesnil zástupce velitele výsadkového praporu Chrudim Ivo Zelinka.

„Pokud se podmínky změní a oni budou mít takovou pozici, která by je přímo neohrožovala, pak se může stát, že na tom participovat budeme,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Přítomnost českých vojáků na Golanských výšinách už dříve podpořil i prezident Miloš Zeman. „Pan prezident se domnívá, že česká armáda by měla vysílat své vojáky i do míst, která mají zvýšená rizika,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Plány na zahraniční mise v letech 2015 -2016
Zdroj: ČT24

Návrh zahraničních misí na příští dva roky předloží ministr obrany vládě zřejmě koncem října, během listopadu ho pak projednají obě komory parlamentu. ODS nasazení vojáků podporuje. „Pokud chceme být chráněni, pokud chceme zajistit naši bezpečnost, musíme se podílet na akcích spolu se západními spojenci,“ domnívá se předseda strany Petr Fiala (ODS). Komunisté ale s bojovou misí nesouhlasí. „O mírové misi jsme schopni diskutovat, pokud by šlo o válečné dobrodružství, tak jsme rozhodně proti,“ prohlásil místopředseda strany Jiří Dolejš.

Řada států z mise kvůli konfliktům odešla

Misi UNDOF tvořilo do roku 2013 asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se ale z mise stáhlo Rakousko, Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie. Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250). Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži, které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel.

Vojáci OSN už se ale kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť na Golanských výšinách stáhli. Několik desítek vojáků totiž čelilo potížím. Na konci srpna radikální syrští povstalci z hnutí An-Nusra zajali 45 Fidžijců, později je ale propustili. Do problémů s radikály se dostali i členové mise z Filipín, těm se ale podařilo dostat na svobodu vlastními silami. Manila nicméně poté oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.

V současné době řídí misi na Golanských výšinách irská armáda. Stropnický už dříve uvedl, že Česká republika by měla v případě účasti ambice velení převzít: „Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti.“ 

Izrael obsadil pohraniční Golanské výšiny za války v roce 1967. O čtrnáct let později 1 200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních má pod kontrolou Sýrie.

Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby po jomkipurské válce dohlížela na příměří. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.

3 minuty
Češi možná posílí misi OSN na izraelsko-syrské hranici
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 2 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 2 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 3 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 4 hhodinami
Načítání...