Česko chce poslat na Golany 150 vojáků, má i ambice misi velet

Praha - 150 vojáků s 12 pandury by mohlo doplnit misi OSN na Golanských výšinách. Počítá s tím plán generálního štábu na zahraniční mise pro příští dva roky. Návrh operací ale ještě musí projednat vláda a schválit parlament. Mise se navíc kvůli konfliktu mezi syrskou armádou a opozicí potýká s problémy.

Čeští vojáci by mohli posílit mírovou misi na Golanech od roku 2015, to ale jen za podmínky, že se celá do té doby nezhroutí. OSN už se kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť stáhla. Česká armáda proto bude chtít prosadit změnu charakteru mise z mírové na bojovou. „Mandát by musel být podobný jako ISAF, to znamená, že bychom měli právo použít zbraň v plném rozsahu,“ upřesnil zástupce velitele výsadkového praporu Chrudim Ivo Zelinka.

„Pokud se podmínky změní a oni budou mít takovou pozici, která by je přímo neohrožovala, pak se může stát, že na tom participovat budeme,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Přítomnost českých vojáků na Golanských výšinách už dříve podpořil i prezident Miloš Zeman. „Pan prezident se domnívá, že česká armáda by měla vysílat své vojáky i do míst, která mají zvýšená rizika,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Plány na zahraniční mise v letech 2015 -2016
Zdroj: ČT24

Návrh zahraničních misí na příští dva roky předloží ministr obrany vládě zřejmě koncem října, během listopadu ho pak projednají obě komory parlamentu. ODS nasazení vojáků podporuje. „Pokud chceme být chráněni, pokud chceme zajistit naši bezpečnost, musíme se podílet na akcích spolu se západními spojenci,“ domnívá se předseda strany Petr Fiala (ODS). Komunisté ale s bojovou misí nesouhlasí. „O mírové misi jsme schopni diskutovat, pokud by šlo o válečné dobrodružství, tak jsme rozhodně proti,“ prohlásil místopředseda strany Jiří Dolejš.

Řada států z mise kvůli konfliktům odešla

Misi UNDOF tvořilo do roku 2013 asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se ale z mise stáhlo Rakousko, Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie. Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250). Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži, které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel.

Vojáci OSN už se ale kvůli vyhroceným bojům mezi syrskou armádou a opozicí nedávno z části kontrolních stanovišť na Golanských výšinách stáhli. Několik desítek vojáků totiž čelilo potížím. Na konci srpna radikální syrští povstalci z hnutí An-Nusra zajali 45 Fidžijců, později je ale propustili. Do problémů s radikály se dostali i členové mise z Filipín, těm se ale podařilo dostat na svobodu vlastními silami. Manila nicméně poté oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.

V současné době řídí misi na Golanských výšinách irská armáda. Stropnický už dříve uvedl, že Česká republika by měla v případě účasti ambice velení převzít: „Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti.“ 

Izrael obsadil pohraniční Golanské výšiny za války v roce 1967. O čtrnáct let později 1 200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních má pod kontrolou Sýrie.

Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby po jomkipurské válce dohlížela na příměří. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 8 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 11 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 11 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...