Česká spořitelna couvá z projektu sKaret

Praha – Česká spořitelna nevidí smysl ve své účasti na projektu sKaret, a to kvůli změnám, se kterými dnes přišlo ministerstvo práce. Podle navrhovaných změn by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by chtěl sociální kartu používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Dosud ho příjemci dávek museli mít automaticky. Jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje, uvedla spořitelna. Ministerstvo chce ale o změnách se spořitelnou dál jednat.

Kontrakt uzavřený mezi spořitelnou a ministerstvem pod vedením Jaromíra Drábka (TOP 09) loni v lednu počítal s tím, že přes sKarty půjde nejméně 98 procent všech státních příspěvků a podpor a v budoucnu i důchody. Ministerstvo ale navrhlo změny zákonů týkající se fungování sporného projektu. Nově mají mít lidé možnost rozhodnout se, zda k sociální kartě chtějí zřídit i účet u České spořitelny, nebo zda budou sociální dávky dostávat na svůj účet přímo od státu. Příslušnou novelu chce ministryně Ludmila Müllerová předložit kabinetu ještě tento měsíc.

Spořitelna uvádí, že varianta omezit funkci sKarty na pouhý identifikační nástroj, tedy bez účtu umožňujícího výplatu dávek, zásadním způsobem omezuje původní záměr. Omezuje prý i společnou dohodu mezi Českou spořitelnou, ministerstvem práce, předsedou vlády Petrem Nečasem a Českou poštou z loňského prosince.

Z prohlášení České spořitelny: „Prosincová dohoda byla čtyřstranná, a tudíž i ukončení dohody by se mělo odehrát za účasti všech čtyř stran. Nicméně jsme nuceni vzít na vědomí, že MPSV od dohody jednostranně ustupuje a účast banky na projektu tímto objektivně ztrácí nejen smysl.“

Spořitelna má také obavy, že navrhované změny by mohly vést k tomu, že její účast v projektu bude v rozporu se zákonem. „Rolí banky může být v daném projektu primárně zprostředkování platebního styku,“ stojí ve zprávě. K dalším krokům se podle platné smlouvy bude moci rozhodnout poté, co od ministerstva obdrží konkrétní návrh legislativních úprav. „Spořitelna má právo na svůj názor. Samozřejmě budeme s Českou spořitelnou dál jednat, další kroky je v tuto chvíli těžké předjímat,“ řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Účet u spořitelny nebude povinností, navrhuje u sKaret ministerstvo

„Podle právních analýz, které si ministerstvo nechalo zpracovat, by byla tato povinnost (muset mít účet u spořitelny) v rozporu s Ústavou ČR,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Podle navrhovaných změn by banka účet k sKartě otevřela jen tomu, kdo by chtěl sociální kartu používat k placení či vybírání peněz z bankomatu. Podle nynějšího zákona se dávky příjemcům vyplácejí prostřednictvím sKarty, k níž Česká spořitelna vždy vede účet.

Národní rada postižených odmítá sKarty z principu

Ve svém návrhu vychází MPSV z výhrad ombudsmana i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zákon by tak měl stanovit třeba také to, jaké údaje příjemců dávek bude možné z jednotného informačního systému předávat. K materiálu mohou podle mluvčí teď ministerstva a další instituce mít připomínky. U handicapovaných totiž sociální karty nahrazují dosavadní průkazy tělesně postižených - obsahují tedy další údaje a lidé je ukazují například při žádostech o parkovací místo či o uznání jiných výhod.

Národní rada osob se zdravotním postižením ovšem projekt principiálně odmítá. „Sociální karta je podle nás nadbytečná. Nesouhlasíme s ní jako s takovou,“ řekl šéf rady Václav Krása. Podle něj je karta jako průkazka zbytečná v době zavádění elektronických občanských průkazů. Některým postiženým navíc jakákoliv další karta ztěžuje situaci, třeba nevidomí by si mohli obě plastikové karty plést, popsal Krása.

Projekt sKaret:

Sociální karty jsou projekt, který odstartoval za bývalého ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Podle něj měly ušetřit za rozesílání dávek poštou asi 200 milionů ročně. Systém, který provozuje Česká spořitelna, od počátku kritizují rada postižených, odbory, opozice, mimoparlamentní lidovci, někteří koaliční politici, ombudsman či ochránci soukromí. Po kritice se loni premiér a ministryně s bankou dohodli na změně pravidel - karty mají sloužit povinně jako průkaz, jejich používání k placení či výběru z bankomatů má být dobrovolné.

Česká spořitelna má smlouvu na provozování sKaret do roku 2024. Za ministerstvo ji uzavřel tehdejší Drábkův náměstek Vladimír Šiška, jehož policie loni obvinila z podplácení při jedné ze zakázek. Také kontrakt se musí podle nové legislativy změnit. „Zatím nedošlo k dohodě u povinného zřizování technického účtu k sKartě,“ uvedla Filipová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pithart čeká od 17. listopadu kritické zamyšlení, Bútora „vyučování naživo“

Možnost různých hnutí kandidovat do parlamentu vedle politických stran je „krutou daní“ polistopadového vývoje, míní Petr Pithart (KDU-ČSL). Spoluzakladatel Občanského fóra a někdejší předseda české vlády se u příležitosti výročí 17. listopadu sešel v debatě Otázek Václava Moravce se slovenskou osobností tehdejšího dění Martinem Bútorou. Podle něho slovenští studenti kritizující premiéra Roberta Fica (Smer) zažívají aktuálně „vyučování naživo“ o smyslu tohoto svátku.
před 1 hhodinou

V chovu kachen na jihu Čech je další ohnisko ptačí chřipky

V komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku v neděli veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval, že kvůli nákaze tam bude utraceno dva a půl tisíce vykrmených kachen. Letos byla v Česku potvrzena ptačí chřipka i s Blatnou dosud v pěti komerčních chovech, z toho ve čtyřech tento týden.
před 2 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
11:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

U elektronických cigaret se zpřísní pravidla prodeje a označování

Od prosince se novelou vyhlášky zpřísní pravidla prodeje a označování elektronických cigaret. Výrobci budou mít sedm měsíců na doprodání zásob. Poté nebude možné prodávat tyto cigarety s příchutí cukrovinek nebo s obsahem kanabinoidů, sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. E-cigarety loni podle průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) užívalo téměř čtrnáct procent populace, za pět let se podíl téměř ztrojnásobil.
před 3 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Tetování pih na obličej se v Česku stává trendem

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.
před 8 hhodinami

Více spojů, další moderní soupravy. České dráhy chystají změny

Od poloviny prosince začnou platit na železnici nové jízdní řády. České dráhy slibují více spojů do Česka i do zahraničí a další moderní soupravy. Změny se částečně týkají i cen jízdného a využití slev. Cestující by uvítali mimo jiné posílení některých příměstských linek.
před 8 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 9 hhodinami
Načítání...