Z norských fondů se mezi lety 2009 a 2014 nepodařilo vyčerpat desetinu peněz, které byly k dispozici na projekty v Česku. Je to ovšem spíše dobrý výsledek vzhledem k tomu, že podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je způsob, jakým české úřady peníze z norských fondů přidělují, zbytečně složitý a administrativně náročný. Ministerstvo financí sice připustilo, že v minulosti byla administrativa příliš složitá, ujistilo však, že ji již zjednodušilo.
Čerpání dotací z norských fondů podle NKÚ sice funguje, Česko si ho však zbytečně komplikuje
Norské fondy jsou jedním z plodů spolupráce Evropského hospodářského prostoru s Norskem. Mezi lety 2004 a 2014 mělo Česko z tohoto zdroje k dispozici asi šest miliard korun, Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na necelou čtvrtmiliardu z peněz rozdělovaných v období 2009 až 2014.
Výsledek byl nejednoznačný. Obecně kontroloři konstatovali, „že rozdělování této podpory funguje“. Vyložené nedostatky se týkaly pouze 2,5 milionu korun z kontrolované částky. Mechanismus, kterým se prostřednictvím státu dostávají peníze z fondů k příjemcům, však považuje NKÚ za zbytečně komplikovaný.
Souviselo to i s tím, že se poměrně nízká celková částka rozdělovala hned do patnácti tematicky zaměřených programů. „V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy,“ konstatoval NKÚ. Složitá byla i koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů.
V důsledku šla většina peněz pouze do čtyř programů, v některých ze zbývajících se naopak podařilo uskutečnit jediný projekt. K jeho uskutečnění ale byla potřeba podobná administrativa jako v těch nejvíce naplněných programech.
Podle Filipa Běhala z tiskového odboru ministerstva financí se ale výtky vůči příliš složité administrativě týkají minulosti. V současnosti by již mělo být „papírování“ kolem norských fondů jednodušší. Zprávu přitom ministerstvo vnímá převážně pozitivně.
„NKÚ v rámci kontroly a kontrolního závěru potvrdil, že systém rozdělování finanční podpory poskytované z Fondů EHP a Norska dobře funguje,“ míní Filip Běhal.
Kontrolorům se také nelíbilo, že cíle stanovené v jednotlivých programech většinou nebyly jasně měřitelné. „Splnění cílů u 11 ze 14 posuzovaných programů není možné prokázat. Ve formulaci cílů a k nim přiřazených monitorovacích indikátorech není vyjádřeno žádné kvantitativní nebo jiné bližší vyjádření, čeho přesně mělo být dosaženo,“ stojí v závěrečné zprávě z kontroly.
Prostřednictvím norských fondů přispívají některé ze států, které jsou členy EHP, ale nikoli Evropské unie – tj. Norsko, Island a Lichtenštejnsko – ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Česko je příjemcem od roku 2004, kdy vstoupilo do Evropské unie a tím také do EHP.