Celkem 11 mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí převzalo v Betlémské kapli v Praze Cenu Wernera von Siemense. Při 18. ročníku byla udělena i dvě zvláštní ocenění - pro nejlepší ženskou absolventskou práci a za překonání překážek při studiu. Laureáti si mezi sebou rozdělí jeden milion korun.
Ceny Wernera von Siemense dostalo jedenáct studentů a mladých vědců
Letošní 18. ročník této vědecké ceny patří podle české pobočky společnosti Siemens mezi rekordní. Přihlásilo se totiž skoro 300 soutěžících z více než dvaceti českých vysokých škol. Nejvíce cen posbíraly letos zejména práce z oblasti chemie a chemické biologie.
Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým docenta Vladimíra Šindeláře z Masarykovy univerzity v Brně, který objevil novou látku zvanou Bambusuril. Ta dokáže velmi silně vázat anionty v roztoku a uzavřít je ve své dutině.
Nejlepším výsledkem inovací byl software pro výpočet velkých soustav klíčů a zámků CyberCalc z dílny týmu profesora Filipa Železného z Českého vysokého učení technického v Praze.
Již tradičně bylo nejvíce přihlášek do kategorií o nejlepší diplomovou a disertační práci. Získali je Vít Svoboda z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za nejlepší diplomovou práci na téma spektroskopie atmosféricky relevantních molekul. Za nejlepší disertační práci byl oceněn Pavel Kielkowski z Univerzity Karlovy v Praze - zabývá se oblastí chemické biologie.
Přesun z laboratoře do praxe
Cílem udělování Ceny Wernera von Siemense je nejen motivovat talenty, ale také dostat poznatky co nejrychleji do praxe. V to doufá i jedna z vítězek letošního ročníku Petra Peer ze zlínské Univerzity Tomáše Bati, oceněná za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou.
Ve svém výzkumu se Petra Peer zabývala tou fází nanovlákna, kdy ještě není vláknem, ale roztokem. Zjistila totiž, že se dá předem změřit, jestli z daného roztoku vznikne kvalitní vlákno, i jak ho nejlépe vytvořit.
Události: Cílem je dostat poznatky z laboratoří do praxe (zdroj: ČT24)
Vedle nové kategorie - absolventská práce napsaná ženou - poprvé přebíral cenu také student, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získal ho Martin Kopeček z Univerzity Karlovy v Praze, který se věnuje studiu a výzkumu lékařské biofyziky.
„Výzkum a inovace jsou investice do budoucnosti, musíme ale hledat cesty, jak co nejvíce vědeckých výsledků dostat z laboratoří a škol do praxe. Jsem rád, že firma Siemens prozíravě investuje do mladých českých mozků, a pomáhá tak sblížit výzkum s potřebami průmyslu,“ dodává místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Mezi pedagogy pak zvítězil vedoucí katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze prof. Michael Šebek, který je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení.
Spolupořadateli a garanty jednotlivých kategorií této ceny jsou významní představitelé českých vysokých škol a Akademie věd. V předchozích sedmnácti ročnících bylo oceněno 291 studentů, pedagogů a vědců, kteří si rozdělili asi osm milionů korun.