Praha - Cenu Česká hlava za rok 2012 získal onkolog a hematolog Pavel Klener. Medicínské obory ovládly i ostatní ceny České hlavy, mezi mladými vědci se například prosadila Anna Fučíková zkoumající využití nanokřemíku pro lékařské účely, mezi firmami zase uspěla malá česká firma ELLA-CS nejen za inovaci pomáhající pacientům s krvácením jícnu, ale i za to, jak dokázala svůj objev prosadit v zahraničí. A oceněn byl i známý kardiolog Jan Pirk.
Letošní ročník cen Česká hlava byl výjimečný tím, do jaké míry většinu kategorií ovládli vědci z medicínských a farmaceutických oborů. V minulých ročních bylo sice zastoupení lékařů také významné, mezi oceněnými bylo ale i mnoho vědců z oborů jako strojírenství nebo chemie, která je v České republice tradičně na vysoké úrovni.
Cenu vlády získal onkolog Klener
Profesor Klener se ve světě prosadil průkopnickým zaváděním chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe a vysvětlováním této terapie moderními poznatky molekulární biologie. Klener byl zakladatelem české chemoterapie, o problematice protinádorové chemoterapie napsal i první českou monografii, jeho monografie jsou dodnes platné, přestože onkologie je obor, který se mění velice rychle a většina studií platí jen pár let. „On do toho vstřebává širší pohled včetně imunitního systému a dalších prvků, které jsou potřebné při léčbě rakoviny. Význam jeho onkologického přínosu je, že se věnuje skutečným podstatám onkologických nemocí,“ zhodnotil úlohu vítěze hlavní ceny letošních cen Česká hlava její organizátor Václav Marek.
Po revoluci vedl Klener 18 let první interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, od roku 2002 do 2007 působil zároveň ve funkci ředitele pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze. Klenera tehdy odvolal někdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, přední onkolog se totiž postavil proti sloučení ústavu s Všeobecnou fakultní nemocnicí.
Cena Invence za umělé srdce
Cenu Invence za mimořádný vědecký počin posledních let získal kardiolog Jan Pirk. Přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie a Kardiocentra pražského IKEMu ročně odoperuje 330 lidských srdcí, má za sebou desítky úspěšných transplantací srdce, v České republice byl zatím první a poslední, kdo transplantoval naráz srdce a plíce. A v letošním roce se mu jako vůbec prvnímu podařilo voperovat pacientovi umělé srdce, které nahradilo činnost obou srdečních komor. „Podařilo se mu použít princip, který se z vědeckého hlediska jevil naprosto nepoužitelný,“ zhodnotil poslední Pirkův úspěch Václav Marek.
Česká věda se prosadila i v zahraničí
Cenu Patria pro českého vědce, který se výrazně prosadil v zahraničí, převzal epidemiolog Ervín Adam, který svou prací výrazně přispěl k boji proti dětské obrně. Adam studoval i souvislost mezi virovými onemocněními a vznikem nádorů a výrazně přispěl k objevení kauzální závislosti mezi virem a rakovinou děložního čípku.
Cenu Industrie udělilo ministerstvo průmyslu a obchodu firmě ELLA-CS za vývoj krytého kovového samoexpandabilního jícnového stentu, který je určen k zastavení akutního krvácení z jícnových varixů. „Tato malinká inovativní firma začíná s tímto projektem expandovat i do zahraničí. Překlenula tím naše dojmy, že klinické testy mohou dělat jen velké nadnárodní firmy,“ uvedl Marek.
Česká hlava ocenila i mladé vědce, Cenu Doctorandus získala studentka Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty UK za výzkum nanokřemíku. Nanokřemík je látka biodegenerativní, tedy taková, která se v těle sama rozpouští, a proto má široké uplatnění v medicíně. Objev mladé vědkyně by tak v budoucnu mohl přispět například k léčbě rakoviny kůže. Cenu Gaudeamus pak obdržela Lenka Tománková z ČVUT v Praze, která se v rámci svého studia věnovala výzkumu při
mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera, kde zkoumala dlouhodobý vývoj chování komponentů jednotlivých teleskopů a kalibračního systému.
Národní cenu za vědu, dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice někdy označované česká Nobelova cena, uděluje vláda od roku 2005. Dotuje ji milionem korun. 7 laureátů ceny vybírá komise ze 100 až 120 prací špičkové vědecké úrovně.
