Začátkem července informovali Reportéři ČT o jednom z největších daňových úniků posledních let. Skupina lidí v čele s podnikatelem íránského původu Shahramem Zadehem měla podvést stát o více než čtyři miliardy korun. Na obřím daňovém úniku mají ale zřejmě podíl i státní orgány, jejichž úkolem je daně vybírat. Ukazují to dosud neznámé dokumenty, které získal reportér Dalibor Bártek.
Podle detektivů podvod spáchala zločinecká skupina v čele s 43letým podnikatelem íránského původu Shahramem Abdullahem Zadehem. Ten se stal známým poté, co vyšlo najevo, že v souvislosti s obchodním sporem vedeným v Dubaji v jeho prospěch lobovalo u nejvyšších představitelů Spojených arabských emirátů hned několik českých ministrů zahraničních věcí, a dokonce i dva premiéři – Jan Fischer a Jiří Rusnok.
Zadehova skupina měla v období od března 2012 do června 2013 prostřednictvím řetězce desítek firem v čele se společností Ecoll Invest dovézt ze zahraničí do České republiky více než 400 milionů litrů pohonných hmot, z nichž nezaplatila DPH ani spotřební daň. Stát tak přišel o více než čtyři miliardy korun.
Spolupráce mezi státními orgány prý drhla
Když v březnu policie pozatýkala a obvinila patnáctičlennou zločineckou skupinu, oznámila to veřejnosti na mimořádné tiskové konferenci. Tam si ještě žalobci, celníci i protikorupční policisté pochvalovali vzájemnou spolupráci. S odstupem několika málo měsíců však veřejně pronášená chvála vzbuzuje pochybnosti. „Pokud by tady ta spolupráce probíhala podle našich představ, mohlo tomu škodlivému následku být minimálně z části zabráněno,“ tvrdí dozorující státní zástupce Aleš Sosík.
Důvodem pochybností je obsah interních dokumentů. Odhalují totiž, že při vyšetřování kauzy mezi policisty a správci daně panovalo ostré napětí a nespokojenost. „Dosavadní způsob součinnosti při poskytování informací je zásadně neefektivní, strnulý a pro potřebu včasného předcházení a odhalování této trestné činnosti zdlouhavý,“ psal mimo jíné žalobce Sosík náměstkyni ministra financí Simoně Hornochové.
Zajištěné písemnosti navíc dokazují, že finanční a celní úřady o hrozbě spáchání gigantického podvodu věděly s několikaměsíčním předstihem. Přesto daňovým únikům zabránit nedokázaly. Podle protokolu kontrolní dohlídky z ministerstva financí se totiž dopustily celé řady faktických i formálních chyb.
Brněnští celníci měli o podvodu vědět předem
Skupina během 15 měsíců provedla přes 12 tisíc podvodných dovozů pohonných hmot. O výběr spotřební daně se měli postarat brněnští celníci – také ti však podle dohlídky ministerstva financí chybovali: Ve 12stránkovém neveřejném protokolu o provedené kontrole ministerstvo vyjmenovalo celou řadu pochybení. Ministerstvo zpochybňuje už fakt, že celníci vydali společnosti Ecoll Invest povolení tzv. oprávněného příjemce. Díky tomu mohl gang platit spotřební daň z dovážených pohonných hmot až se 40denním odkladem, čehož nakonec zneužil a peníze ukradl.
„Společnost neměla žádné předchozí zkušenosti s podnikáním, natož s nakládáním s minerálními oleji. Členové dohlídkové skupiny se domnívají, že v tomto bodě došlo k významnému selhání náhledu na daňový subjekt jako takový,“ konstatuje protokol ministerstva financí.
Především však ministerští kontroloři podrobili celníky kritice za to, že nedokázali včas zasáhnout a podvodu předejít, ačkoliv o riziku nezaplacení obrovské sumy na spotřební dani předem věděli. K ukradení daně totiž došlo v prvních třech měsících roku 2013. Přitom celní správa už od podzimu roku 2012 disponovala několika analýzami, které před hrozbou podvodu varovaly. Podle ministerstva financí byl daňový subjekt hodnocen jako rizikový – tomu mělo odpovídat i použití všech dostupných zákonných prostředků pro zajištění daňové povinnosti daňového subjektu.
Podle ministerstva financí tak měli celníci ve chvíli, kdy už měli dostatek varovných signálů, využít zákonnou možnost a daň na základě tzv. zajišťovacího příkazu předem vybrat. Vzdali se tak možnosti obstavit firemní účty Ecollu nebo zabavit dovážené pohonné hmoty. „Neschopnost využití institutu zajišťovacího příkazu byla zřejmě i v tomto šetřeném případě jednou z příčin velkého daňového úniku,“ píše se v protokolu ministerstva financí.
Odpovědnost však nepadá jen na brněnské celníky. O hrozbě podvodu totiž v předstihu věděl i samotný generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný. Písemně jej varovali jeho podřízení. Ani on však účinně nezasáhl.
Protikorupční policie si stěžuje i na finanční správu
Generální finanční ředitelství pak zase nedokázalo zabránit, aby skupina napojená na Ecoll Invest neobrala stát o další více než dvě miliardy na DPH. O riziku velkého daňového úniku přitom věděl i jeden z přímých podřízených generálního ředitele - Jiří Žežulka. Od kriminalistů se to dozvěděl už v říjnu 2012, kdy nezaplacená suma dosahovala teprve zhruba 250 milionů korun. Dnes Jiří Žežulka celé GFŘ řídí.
Policie i žalobci si přitom na spolupráci s Generálním ředitelstvím cel stěžovali: „Finanční správa není systémově schopna takovým rozsáhlým únikům na dani účinně zabránit,“ psal dozorující státní zástupce Simoně Hornochové. „Tato spolupráce se postupem času stala problematickou. Některé informace vyžádané policejním orgánem a poskytnuté daňovou správou byly neúplné, byly dodány se zpožděním nebo nebyly do současné doby dodány vůbec,“ psal zase náměstkyni ministra financí ředitel protikorupčního útvaru Milan Komárek. Žežulka prý ale o těchto stížnostech nic neví, další podrobnosti případu odmítl komentovat.
Odpovědnost celní a finanční správy při vzniku a vyšetřování miliardového podvodu v současnosti prověřuje policie, ministerstvo financí a nově také Generální inspekce bezpečnostních sborů. Kauza tak může státním úředníkům ještě nadělat starosti.
