Ministerstvo spravedlnosti při správě justice selhává, současný systém se vyčerpal. Kritika na adresu úřadu se na setkání vrcholných představitelů soudů nápadně opakovala. Ministerstvu prý po mnoha personálních změnách chybí orientace v problémech soudů a nepracuje koncepčně. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa dokonce prohlásil, že dosavadní model je neopravitelný a měl by být nahrazen jiným. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) považuje kritiku částečně za oprávněnou, proti části se ale ohradil.
Negativní hodnocení práce ministerstva zaznívalo na konferenci věnované úvahám o Nejvyšší radě soudnictví, která by některé kompetence mohla po svém vzniku převzít. Ovšem ministr ve vzniku nové rady nevidí ještě záruku její lepší správy. Navíc podle Pelikána některé příklady ze zahraničí jsou mimořádně varující. „Debatu je třeba vrátit na začátek a znovu si položit otázku, k čemu potřebujeme soudcovskou samosprávu,“ uvedl Pelikán. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa oponuje. „Justice má tyhle otázky diskutované dvacet a více let,“ řekl.
- O podstatě Nejvyšší rady soudnictví: "Nejde o soudcovskou pevnost ani odborářskou centrálu. Chceme vytvořit prostředí pro ústavní dialog, aby rada zprostředkovávala pohled justice vládě, parlamentu, médiím a veřejnosti a aby dokázala vnímat, co budou říkat ostatní. Máme znalost problému, známe příčiny a jsme schopni dát určité recepty, jak je řešit, ale nemáme typické prostředky, kterými disponuje exekutiva," řekl Josef Baxa v Interview ČT24.
O zřízení Nejvyšší rady soudnictví se skutečně hovoří už dlouho. Pelikánova předchůdkyně Helena Válková (ANO) zavedení soudcovské samosprávy podporovala, po jeho nástupu do funkce se někteří soudci obávají zastavení procesu. Jaro 2015 je podle hesla jeden krok vpřed, dva kroky vzad, nešetřil ministerstvo Baxa. „Bylo to politické hnutí ANO, které ve svém volebním programu jasně deklarovalo, že chce vytvořit takovou instituci,“ upozornil Baxa s tím, že se pak příprava rady dostala i do koaliční smlouvy. „Domníval jsem se, že je tady jakási kontinuita slibů, programů, smluv a deklarací a budou pokračovat bez ohledu na to, jestli ministrem bude ten nebo onen,“ dodal. Podle Válkové měl Baxa vést komisi, jež připraví legislativní úpravu Nejvyšší rady soudnictví. Pelikán ale nedávno v dopisu adresovaném Baxovi označil dosavadní přípravné práce za jeho „soukromou iniciativu“.
Většina kompetencí v rukou ministerstva nemá budoucnost
Představitelé soudů trvají na tom, že současná správa justice, kdy většinu kompetencí drží ministerstvo, je neudržitelná. Na meze současného systému narážíme opakovaně, uvedla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Selhávání či nekoncepčnost ministerstva při správě justice dokládali soudci na řadě problémů. Podle Baxy má ministerstvo obrovské množství dat, se kterými ale neumí pracovat. Zmínil také nedotaženou elektronizaci justice a chybějící procesní předpisy k novým kodexům. „Máme trestní zákoník z roku 2009, občanský zákoník podobně z roku 2012 a do dneška nemáme jejich procesní zrcadla. Trestní řád je z roku 1961, občanský soudní řád z roku 1963,“ uvedl Baxa.
Období nečinnosti ministerstva se podle něj střídají s etapami rychlých, až zbrklých změn. „Takto se s justicí dlouhodobě zacházet nedá,“ konstatoval Baxa. Ústavní soudce Tomáš Lichovník poukázal na neprůhledný kariérní postup soudců, naprosto nerovnoměrnou zátěž u jednotlivých soudů a nedostatek asistentů.
- "Exekutiva, která je založena na politickém cyklu, na neustálém střídání reprezentací v závislosti na volbách, nemůže řídit a spravovat justici, která žije úplně jiným cyklem. Justice je kontinuální, nežije od voleb do voleb a také je to složitý a konzervativní mechanismus. Veškeré kroky, které se tam musí dělat, je třeba dlouhodobě plánovat, nemají účinky hned druhý den nebo druhý měsíc. To většinu ministrů spravedlnosti nebaví, protože ministři-politici chtějí mít okamžité výsledky, je na ně jistě tlak. Nějaká řešení, aby zasadili stromek s vědomím, že se vyrostlého lesa nedočkají, to je moc netěší," řekl Josef Baxa.
Soudci jsou jen lepší úředníci. Soudy jsou přetížené
„Na mnoha soudech zůstávají soudci lepšími úředníky, spoustu věcí, které vůbec soudcům nenáleží, musejí dělat sami,“ uvedl Lichovník. Taktéž podle Zemanové jsou některé soudy přetížené, což ministerstvo zatím nedokázalo řešit. Zmínila také nedůsledný výběr soudních funkcionářů.
Právě existenci řady systémových problémů justice ale uvedl Pelikán jako jeden z argumentů, které zpochybňují smysluplnost dlouholetých diskuzí o zřízení Nejvyšší rady soudnictví. Nastolil otázku, zda by nebylo lepší řešit právě dlouhodobé problémy, místo debat o složení případné rady.
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra: „Systém silného ministerstva, máme více jako sto let, vždycky fungoval špatně a byl tvrdě kritizován i za první republiky. Selhal za protektorátu i za socialismu, protože je ideální pro totalitní moc. Možná reakce je dvojí. Buď vznik nejvyšších rad, nebo silné zastoupení soudců na ministerstvu v pozici ředitelů odborů, což ústavní soud označil za neústavní a navíc je to kvůli služebnímu zákonu nemožné.“
