Liberec - Ministr životního prostředí Martin Bursík nedá souhlas ani k průzkumu, ani k těžbě uranové rudy v Podještědí. Obavy z těžby uranu jsou zbytečné, ujišťoval dnes v Českém Dubu na Liberecku starosty tamních měst a obcí a ekologické aktivisty. Jednání místní uklidnilo, podle Josefa Jadrného z občanského sdružení Naše Podještědí ale protesty proti těžbě uranu neskončí.
Bursík: Uran se v Podještědí těžit nebude
Podle Bursíka je postoj ministerstva v souladu se surovinovou politikou státu, která stanovila, že se má ukončit těžba uranu a zásoby se mají ponechat pro další generace. „Kdokoli spekuluje o těžbě uranu, nemá šanci to realizovat,“ řekl dnes Bursík.
Odpůrci těžby svůj boj nevzdají
Nemohl však zaručit, že se v lokalitě Osečná - Kotel nikdy těžit nebude. Ochrana ložiska, kterou ministerstvo vyhlásilo v dubnu na žádost Státního podniku Diamo, však podle něho nic neznamená. Ministerstvo se naopak podle něho bude zasazovat o to, aby stát dál investoval do sanace území po předchozí těžbě.
Odpůrci těžby přes ujišťování svůj boj nevzdají. „Naším cílem je, aby ochrana ložiska byla zrušena a zásoby uranu, který je v zemi, definitivně odepsány,“ řekl Jadrný. Dokud k tomu nedojde, nemůže si být podle něho region přes veškeré ujišťování jistý, že těžba skutečně nehrozí.
V chráněném ložisku leží 20 tisíc tun rudy v hodnotě 120 miliard
V chráněném ložisku o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem 20 000 tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 120 miliard korun. O zdejší ložisko přitom nemá zájem jen Diamo, v lednu požádala o povolení průzkumné těžby společnost Urania Mining. Firma je spojená s australskou společností Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině. Ministerstvo to sice zamítlo, odpůrci se ale obávají, že tlak se bude stupňovat.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se navíc při květnové návštěvě v nedaleké Stráži pod Ralskem netajil tím, že těžba je skutečně jen otázkou času. „Každá země disponuje nějakým bohatstvím, někdo má ropu, někdo diamanty, my máme uran. Je to velké bohatství a jeho těžbu nelze do budoucna vyloučit, to by bylo nezodpovědné,“ řekl tehdy Říman. Těžit se ale podle něho bude moderními metodami, a nikoli chemickou cestou, která devastuje přírodu, jako v minulosti.
Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku
Podle generálního ředitele Diama Jiřího Ježe se obnovení těžby v Ralsku dá předpokládat do 20 let. V zemi tam podle odhadů leží 115 000 tun rudy, což v současných cenách představuje 400 až 500 miliard korun, v Osečné by se mělo těžit později.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. V podzemí je tam na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Toto podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě.
Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Nyní se ale začíná mluvit o její obnově. Cena uranu na světových trzích totiž v posledních letech vzrostla sedminásobně.