Příbram/Plzeň – Starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě kritizovali zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice, rozhodnutí administrativy Spojených států ustoupit od tohoto projektu uvítali. Zároveň ale poukázali na to, že brdské obce dostaly jen zlomek sumy, kterou jim vláda Mirka Topolánka kvůli radaru slibovala. Peníze přitom měly dostat i v případě, že radarová základna u Míšova na Plzeňsku nakonec nevznikne. Konec radaru vítají i místní obyvatelé, většina měla obavy především z teroristického útoku nebo nebezpečného záření. Nyní se ale bojí dalšího využití vojenského prostoru. Díky stabilnímu podloží v Brdech se totiž mezi vědci už dlouho mluví například o úložišti jaderného odpadu.
„Po třech letech je to velice příjemná a dobrá zpráva a je vidět, že jsme proti tomu monstru nebojovali nadarmo,“ prohlásil jeden z největších odpůrců stavby starosta Trokavce Jan Neoral. Zpráva potěšila i starostu Rožmitálu pod Třemšínem Josefa Vondráška: „Pokud je to pravda, tak načneme flaštičku a oslavíme to. Bylo by dobře, kdyby USA od protiraketové obrany ustoupily a daly nám pokoj.“
Příbramský starosta Josef Řihák považuje celou věc za neúspěch bývalé vlády, která podle něj radar arogantním způsobem prosazovala, aniž vše dobře vysvětlila. Podle starosty Mirošova Vlastimila Sýkory je dobře, že skončí „šílenství“, které obce odtahovalo od práce: „Rád bych ale jako český občan věděl, jak bude zajištěna ochrana naší země před cizími raketami, tedy jaká je alternativa.“
Ze slíbené jeden a čtvrt miliardy dostaly obce 13,5 milionu korun
Jan Neoral:
„Už tehdy jsem panu Topolánkovi řekl, že se jedná o obrovskou mediální bublinu, že lže a peníze brdské obce nikdy neuvidí.“
Předchozí vláda Mirka Topolánka ale obcím v Brdech slíbila jeden a čtvrt miliardy korun. Nezávisle na tom, zda se radar v Brdech postaví, či ne, mělo podle starosty Trokavce Jana Neorala 22 brdských obcí dostat dotace na zanedbaný region. „Měli jsme je obdržet na akce, které zlepší infrastrukturu kraje, vybavenost vodovody, kanalizace a čističky.“ Nová vláda sice vyčlenila čtvrt miliardy, ministerstvo financí se ale peněz nechce kvůli krizi vzdát. Ze slibované částky tak bylo dosud vyčerpáno jen 13,5 milionu korun vesměs na projektové dokumentace.
Ministerstvo financí podle Neorala dopisem slíbilo, že čtyři obce, které už určité stavby rozjely (Strašice, Spálené Poříčí, Mirošov a Trokavec), získají od státu alespoň 15 procent z celkových nákladů stavby. Ty, které ještě s ničím nezačaly, podle ministerstva nedostanou nic. Obec Borovná měla například od Topolánkovy vlády slíbeno 44 milionů na kanalizaci a vodovod. Dostali ale jen 500 tisíc na projekt, ze kterých zvládli připravit pouze základní vrt. „Bylo jasně řečeno, že stavba radaru na to nemá vliv, že je to zanedbaná oblast na okraji vojenského újezdu a že peníze přijdou. Nejsou a nevíme, co bude dál,“ dodal starosta Borovna Josef Loukota. Finanční situací v Brdech se proto bude v nejbližší době zabývat Fischerova vláda.
Nasmlouvané projektové dokumentace by měly být podle starosty Spáleného Poříčí Pavla Čížka hrazeny ze sta procent. Obce ale musí začít s realizací staveb do pěti let. „Když jsme teď dodělali sběrný dvůr a chtěli tam dostat nějaké peníze z toho slíbeného, tak už nikdo nereaguje,“ dodal starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josefa Vondráška.
David Rath:
„Zdá se, že nakonec zvítězí rozum nad silou bohatých zbrojařských firem, které si celou akci naplánovaly a řídily ji přes americkou vládu. Je vidět, že peníze dokážou hodně, ale naštěstí ne úplně vše.“
Rozhodnutí USA uvítal i středočeský hejtman David Rath (ČSSD), který zamítavý vztah k radaru zařadil hned po svém nástupu do funkce do programového prohlášení své krajské vlády. Hejtman už v minulosti avizoval, že kraj bude usilovat o to, aby se Brdy staly chráněnou krajinnou oblastí. Hodlal tak údajně zkomplikovat právě výstavbu radaru. Nedávno krajští radní rozhodli, že území mezi Prahou a městysem Jince se stane přírodním parkem.
