Praha – Vyšetřování činnosti tří bývalých poslanců ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře a patrně i expremiéra Petra Nečase bude pokračovat. Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz, že se pokusí zjistit, kde všude probíhala jejich jednání, má totiž náznaky, že se tak dělo i mimo Poslaneckou sněmovnu. Předmět žaloby chce v řádu týdnů nově zformulovat, a pak hodlá po Nejvyšším soudu požadovat upřesnění rozhodnutí. Tři exposlanci ODS se díky verdiktu Nejvyššího soudu dostali z vazby a zatím není jasné, zda bude možné pokračovat v jejich trestním stíhání. V reakci na tento fakt se množí hlasy volající po Ištvanově odchodu z funkce. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová to vnímá jako politický nátlak.
Benešová nemíní odvolat Ištvana, ten chce exposlance dál stíhat
Nejvyšší soud exposlance vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a odůvodnil to tím, že poslance, kteří mají imunitu, nelze stíhat za politickou dohodu. Olomoucké vrchní státní zastupitelství požádá soud, aby stanovil, zda se vyjmutí tří exposlanců z působnosti orgánů činných v trestním řízení týká i jednání mimo sněmovnu. Ivo Ištvan upozornil, že trestní stíhání stále pokračuje a žalobci budou zkoumat rozsah poslanecké imunity. Dodal, že jednání, kvůli němuž policie stíhá trojici exposlanců, se mělo zčásti odehrát mimo sněmovnu.
„Ve spisovém materiálu, který jsme Poslanecké sněmovně předložili, je zřejmé, že minimálně část jednání probíhala mimo půdu sněmovny,“ řekl státní zástupce v rozhovoru pro Lidovky.cz. Konkrétní lokace ale teprve budou muset vyšetřovatelé najít. „Budeme analyzovat konkrétní lokace, kde schůzky probíhaly, a pak, pokud to Nejvyššímu soudu nebylo dostatečně jasné, tak to ozřejmíme novým návrhem, kde to jednání znovu popíšeme ve vztahu k novým lokacím,“ řekl s tím, že se totéž týká i expremiéra Nečase.
Ištvan předpokládá, že Nejvyšší soud umožní další vyšetřování událostí, které se staly mimo sněmovnu. Kdyby soud vztáhl imunitu i na mimosněmovní jednání, stíhání by bylo nadobro vyloučeno. „Ale současně by takovýto výklad soudu vybočoval ze stávající judikatury, která byla prezentována v kauze Bárta–Škárka. Tam se uvádí, že vynětí se vztahuje jen na jednání na půdě sněmovny,“ řekl státní zástupce serveru.
Nečas chce Ištvanovu rezignaci, Benešová odmítá politický nátlak
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu, díky kterému mohli tři bývalí poslanci opustit vazební věznici a státní zastupitelství se rozhodlo stáhnout žádost o vydání poslance Nečase, se otřáslo i Ištvanovo křeslo. Bývalý předseda vlády chce, aby ministerstvo spravedlnosti Ištvana potrestalo a jeho samotného vyzval k rezignaci. To vrchní státní zástupce odmítl s tím, že rezignace by měla být vázána na porušení povinností, ale toho se prý nedopustil.
Stejně tak ministryně spravedlnosti Marie Benešová odmítá výzvy, aby vzhledem k aktuálnímu vývoji okamžitě iniciovala kárné řízení s olomouckým vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem. Nečasovy mediální vzkazy považuje za politické výzvy, které nepatří do právního státu. „V žádném případě nehodlám přistupovat k unáhleným rozhodnutím, a to ani na základě současného rozhodnutí Nejvyššího soudu, se kterým jsem zatím neměla možnost se seznámit,“ upozornila.
- Benešová pro ČT24: „Já jsem rozhodnutí Nejvyššího soudu ještě neviděla, rozhodně nehodlám dělat unáhlené aktivity a v daném případě jsem přesvědčena, že to je právní názor Nejvyššího soudu, který je poněkud extenzivním výkladem ústavy… Takže někoho odvolávat na základě právního názoru, to bychom skutečně nežili v právním státě.“
Benešová nicméně připouští, že ve své praxi se setkala i se spornými rozhodnutími Nejvyššího soudu. „I soudci Nejvyššího soudu jsou jenom lidi,“ dodala. Nejvyšší soud v úterý stíhané poslance vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a odůvodnil to tím, že poslance, kteří mají imunitu, nelze stíhat za politickou dohodu. Státní zástupce Ištvan následně stáhl žádost o vydání Petra Nečase.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je nesrozumitelné, tvrdí ústavní právník
Podle ústavního právníka Marka Antoše nabízí usnesení Nejvyššího soudu více možností výkladu, což nepovažuje za dobré. Problém má podle něj dvě roviny. Jednu vidí v otázce trestnosti kroků, kdy někdo nabízí v rámci politického vyjednávání nějakou funkci jako protislužbu. Jde podle něj o důležitou otázku, o které by se mělo rozhodovat, Nejvyšší soud ale v této otázce nerozhodl, protože k rozhodnutí nebyl příslušný.
POLITICKÉ REAKCE NA ROZHODNUTÍ NS
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Poslance není možné postihnout v rámci trestního řízení za jeho hlasování, není možné ho postihnout za projevy na půdě sněmovny. Tato věc je obvyklá v celé Evropě. Na druhou stranu tento extenzivní výklad tady existuje na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ideální by bylo, kdyby se v budoucnu dostal k výkladu ústavy ten, komu to zejména přísluší, a to je Ústavní soud. Zatím ale nevím o cestě, jakou bychom to k němu dostali…“
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Nejvyšší soud to řekl autoritativně - státní zástupci vstoupili na území moci, která jim nepatří. Právní demokratický stát není justiční stát, právní stát je charakteristický dělbou moci a státní zástupci najednou začali chtít dělat i politickou moc… Ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu teatrální zásah zhruba před měsícem na Úřadu vlády dostává trochu hrozivější světlo.“
Mluvčí prezidenta Hana Burianová: „Dle pana prezidenta by se politici neměli k rozhodnutím soudů vyjadřovat.“
„Rozhodl o druhé části, v níž otázka zní, zda je kryto imunitou, když k činnosti, která by jinak byla trestná, dochází na půdě Poslanecké sněmovny. O tom NS rozhodl, a to velmi nesrozumitelně. A skutečně se zdá, že pouze to, že šlo o činnost na půdě Poslanecké sněmovny, bylo to rozhodující,“ uvedl Marek Antoš, podle kterého ale zároveň NS nechal prostor vyšetřovatelům, aby případně prokázali, že k předmětnému jednání, docházelo i mimo sněmovnu. „Připadá mi to trochu zvláštní. Souhlasím s kolegy, kteří říkají, že pojem projev, jak o něm hovoří ústava, je míněn úžeji a tohle je poněkud široká interpretace,“ komentoval rozhodnutí NS Marek Antoš.