Už v roce 2017 by mělo v Česku existovat ministerstvo pro vědu. Cíl nastínil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce. Podle něj je to jediná cesta jak odstranit roztříštěné financování vědeckého výzkumu, teď je na to vyčleněno 11 kapitol na osmi ministerstvech. Zároveň by se věda měla lépe propojit s potřebami státu, univerzit nebo průmyslu. Kritičtější hlasy zmiňují, že i tak je plán příliš málo ambiciózní.
Nové ministerstvo by v Česku mohlo začít fungovat už brzy. „Dávám přednost kvalitě před rychlostí, nicméně naší ambicí je, aby už v roce 2017 nabyl zákon účinnosti,“ uvedl Pavel Bělobrádek. Věcný návrh dokončuje mezirezortní připomínkové řízení. Přišlo na čtyři sta připomínek.
„Nepočítá se s tím, že by v první fázi Akademie věd patřila pod nově vzniklé ministerstvo,“ zmínil místopředseda vlády. Podle kritických hlasů by ale bylo třeba zahrnout pod vědecké ministerstvo celou oblast. „Univerzity, všechny výzkumné instituce, grantové agentury a Akademie věd. Ve chvíli, kdy bude řešení parciální, tak se obávám, že nebude dosaženo ambice nového ministerstva a stav, který je, se jenom v jiném kabátě bude prodlužovat,“ prohlásil ředitel národního ústavu duševního zdraví a člen předsednictva grantové agentury Cyril Höschl.
Myšlenka vzniku ministerstva by tak podle Höschla mohla ztratit smysl. „Vždycky se začnou rozehrávat nějaké mimosystémové hry. Systém si věda zaslouží, už proto, že je teď zásluhou investic poměrně rozkošatělá a vznikají problémy, kdo ji bude provozovat a za co a kdo se bude zpovídat daňovým poplatníkům. To jsou problémy, které soustředěné systémové úsilí vyžaduje,“ uvedl.
Bělobrádek nechce, aby příští vláda ministerstvo zase zrušila
Spolu s tím vzniká obava z toho, aby politici a úředníci nezasahovali vědcům do práce. „Kdo je schopen, co dělat, musí posuzovat jenom vědci, protože to je odborná záležitost a to nesmí podléhat politickým tlakům,“ zmínil Höschl.
Bělobrádek by každopádně nechtěl, aby přípravy ministerstva byly zbytečnou záležitostí, kterou příští vláda zase zruší. „Snažím se věc probírat napříč politickým spektrem,“ přiblížil. Přitom i hlasy z opozičního tábora naznačují, že návrh je příliš málo ambiciózní a že by měl jít dále. „Byl bych velmi rád, aby diskuse pokračovala až k finálnímu výsledku, kterým by mělo být velké ministerstvo pro vědu s tím, že teď děláme dílčí krok, aby byl člen vlády zodpovědný za vědu a výzkum,“ dodal.
