Praha - Hlavní událostí letošního roku v armádě bylo vyjednávání s USA o případném umístění radarové základny ve vojenském újezdu Brdy. Ve stínu radaru se proto mimo jiné ocitly rozpočtové škrty nebo neuskutečněné přezbrojení vojska transportéry Pandur. To vše se událo pod vedením místopředsedkyně lidovců Vlasty Parkanové, která se jako vůbec první žena v českých nebo československých dějinách v lednu postavila do čela resortu. O několik měsíců později navíc Vlastimil Picek ve funkci náčelníka generálního štábu vystřídal Pavla Štefku.
Armádní rok 2007: Radar zastínil přezbrojování
Nové armádní velení se muselo téměř okamžitě vypořádat s událostí, která svým významem přesáhla vojsko a hýbala celou českou veřejností. V lednu, krátce poté, co vláda obdržela důvěru v parlamentu, totiž premiér Mirek Topolánek oznámil, že USA požádaly vládu o zahájení rozhovorů o umístění radarové stanice v Česku. Ministerstvo obrany proto spolu s diplomacií začalo vyjednávat o dvou smlouvách, které mají stanovit rámec pro fungování radaru v Česku. Rozhovory by měly pokračovat i příští rok, kdy by také mělo být jasné, zda bude Praha s nabídkou Washingtonu souhlasit.
Téma radaru se stalo fenoménem, který společnost názorově rozdělil. Podle průzkumů veřejného mínění však většina Čechů se záměrem vlády nesouhlasí. Jako nejhlasitější odpůrci se postupně vyprofilovali členové iniciativy Ne základnám. Podle nich radar například roztočí spirálu zbrojení ve světě. Kvůli stanici žádají také referendum. Naopak jeho obhájci z řad vlády i armády tvrdí, že přispěje ke zvětšení bezpečnosti Česka. Obě strany se také rozcházejí v názoru na to, zda bude radar škodit zdraví lidí v jeho okolí. Armádní odborné studie to však kategoricky odmítají.
Druhým velkým tématem se na konci roku stalo odstoupení Česka od smlouvy s rakouskou firmou Steyr, která měla armádě celkem dodat 199 transportérů Pandur. Více než dvacetimiliardový obchod česká vláda v prosinci zastavila kvůli tomu, že Steyr podle ministerstva obrany neplnil závazky vyplývající ze smlouvy - nestihl transportéry dodat včas. Vyjednávání o jedné z historicky nejvyšších armádních zakázek by mělo pokračovat v lednu. Podle spekulací tisku je možné, že se nakonec ministerstvo pokusí s rakouskou společností domluvit na odběru menšího počtu vozidel nebo na nákupu jiné techniky.
Transportéry však nejsou jedinou armádní zakázkou, která se letos zpozdila. Armáda měla také do konce listopadu obdržet prvních 27 nákladních vozidel, která měla nahradit legendární „vétřiesky“. Firma však vozidla nedodala a vojsko začalo uplatňovat finanční sankce vyplývající ze smlouvy. Ministerstvo však na rozdíl od transportérů smlouvu s kopřivnickým výrobcem vozidla nevypovědělo. Věří totiž, že první vozidla z celkem více než 550 kusů převezme příští rok v únoru.
Podobně jako dříve se i letos vojáci museli vyrovnat se snižujícím se rozpočtem, který činil asi 54 miliard korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) to bylo asi 1,56 procenta. Příští rok se však ministerstvo obrany bude muset smířit s ještě menším množstvím finančních prostředků. Vojsko sice bude mít v rozpočtu o několik set milionů korun více než letos, ve vztahu k HDP však finance klesnou na hranici 1,46 procenta. I v dalších letech tak vojáci zřejmě budou muset šetřit.
Kvůli rozpočtovým škrtům také vojsko muselo letos upravit dlouhodobé reformní plány. Pozornost veřejnosti si získala zejména transformace a rušení některých vojenských záchranných praporů. S plány ministerstva nesouhlasili někteří hejtmani. Někteří například tvrdili, že transformace praporů úspory nepřinese. Ministerstvo obrany s tím však nesouhlasilo. Podle ministerstva by se také neměla zmenšit schopnost armády zasahovat při živelních katastrofách.
Naopak k prioritám armády letos patřilo působení v zahraničních misích. Česko například vyslalo polní nemocnici do afghánské metropole Kábulu, kde zdravotníci ošetřují nejen koaliční a afghánské vojáky, ale i některé místní obyvatele. V ambiciózních plánech chtějí vojáci pokračovat i příští rok, kdy vyšlou do afghánské provincie Lógar vlastní provinční rekonstrukční tým (PRT). Kvůli tomu také letos ukončili působení v PRT v provincii Badachšán.
Do zahraničních misí by také mělo zamířit několik lehkých obrněných vozidel, která by měla zlepšit ochranu českých vojáků. Armáda proto nedávno podepsala smlouvy na nákup několika obrněnců Iveco a Dingo 2. Více než 20 vozidel určených pro zahraniční mise slíbili Česku zapůjčit také Američané.
Ani letos se armádě nevyhnuly některé kauzy, které zaváněly nezákonným jednáním. Policie v březnu zahájila prošetřování podezření z trestné činnosti, které se údajně dopustila skupina podnikatelů a zaměstnanců Vojenských ubytovacích a stavebních správ ministerstva obrany. Bývalého náčelníka vojenské kanceláře Ivo Zbořila policisté v říjnu obvinili z podvodu a prošetřují ho kvůli neoprávněnému nakládání s finančními prostředky.
Pozornost českých médií vzbudila údajná korupce spojená s plánovaným nákupem stíhaček Jas-39 Gripen. Česko si nakonec od Švédska pronajalo celkem 14 gripenů. Je pravděpodobné, že některé z těchto kauz budou pokračovat i v příštím roce, armáda bude proto nadále patřit ke sledovaným oblastem společenského dění.