Praha - Schopnost jednotek české armády spolupracovat v rámci Severoatlantické aliance hraje významnou roli v úvahách o rušení jednotek, které navrhují autoři Bílé knihy o obraně. Zrušeny a prodány budou například bitevní vrtulníky Mi-24/35, protiletadlové rakety, pásová bojová vozidla pěchoty i kdysi vychvalovaný mobilní pasivní sledovací systém Věra. Jsou drahé a jejich využitelnost v rámci NATO je malá, argumentují autoři Bílé knihy. V rámci integrované ochrany vzdušného prostoru aliančních zemí ale naopak i přes velké výdaje v příštích letech zůstane zachováno nadzvukové letectvo.
ČR nyní do společného systému protivzdušné obrany NATINADS přispívá stíhačkami Jas-39 Gripen, jejich pronájem ale končí v roce 2015. Už nyní proto obrana oslovila potenciální dodavatele stíhaček pro další období. Švédská vláda, která ČR gripeny pronajala, už dala najevo, že má zájem o další spolupráci s českou stranou. „Zapojením do tohoto systému, který je jedním ze základních pilířů obrany České republiky v rámci NATO, zároveň ČR přispívá ke kolektivní obraně aliance,“ stojí v Bílé knize. Právě na nadzvukových stíhačkách a bitevnících L-159 pak bude nejpozději po roce 2015 stát celá protivzdušná obrana země.
V té době totiž končí životnost nyní využívaných protiraketových kompletů KUB a jejich modernizace by stála asi deset miliard korun. „Nemůžeme si dovolit zároveň pokračovat v nadzvuku a modernizovat tuto protivzdušnou raketovou obranu,“ uvádí materiál, který v příštích týdnech projedná Bezpečnostní rada státu a v květnu zřejmě i vláda.
Taktických leteckých základen by mělo být méně
Materiál zmiňuje i potřebu opustit nejméně jednu ze čtyř taktických leteckých základen, struktura českých vojenských letišť je prý zcela neadekvátní. NATO navíc doporučuje soustředit vzdušné síly jen na dvě taktická letiště. Uspořit by se tak mohlo až několik stovek milionů korun ročně. Potřeba letišť přitom souvisí i se záměrem rozvoje schopnosti přijetí spojeneckých posil, takzvané Host Nation Support.
Bílá kniha počítá také s omezením útočných vrtulníků Mi-24 a novějších Mi-35. Na těch modernějších chce dokonce vydělat peníze jejich co nejrychlejším prodejem. „Mají nízkou balistickou ochranu a zastaralou avioniku a nejsou v NATO interoperabilní. Náklady na modernizaci by dosáhly několika miliard korun,“ uvádí Bílá kniha.
Skončí i tygří letka z Náměště
Do roku 2020 tak skončí 211. taktická „tygří“ letka z Náměště nad Oslavou, tedy jednotka, která dosud byla „výkladní skříní“ armády. V kuloárech se také mluví o zrušení základny, která zaměstnává 800 lidí. „Nezaměstnanost by stoupla ke dvaceti procentům,“ má strach starosta Náměšti Vladimír Měrka. Velitel základy Libor Štefánik ale tvrdí, že se zaměstnanci základny o práci bát nemusí. „Jsem přesvědčen, že letka jako taková u nás zůstane, nicméně bude provozovat jinou techniku,“ uvedl.
Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek:
„Bílá kniha ukazuje pravdivý stav věcí, jsou tam východiska, co si můžeme dovolit i nadále a co si případně dovolit nemůžeme.“
Konec čeká i zařízení, na jehož využití spoléhala armáda například před rokem při ochraně návštěvy prezidentů USA a Ruska Baracka Obamy a Dmitrije Medvěděva v Praze. Mobilní pasivní radiolokátory Věra podle Bílé knihy zastarávají a už několik let nebyly do jejich modernizace vloženy žádné peníze. V roce 2006 navíc výrobce Věry, o němž se tvrdilo, že umí odhalit i „neviditelné“ letouny označované Stealth, koupila americká firma, a tak už nyní nelze hovořit ani o podpoře domácího průmyslu.
Centrum biologické ochrany by se mohlo zařadit do zdravotního systému
Skončit mají pásová vozidla pěchoty BVP-2, u strojů BVP-1 bude do konce roku 2013 potřeba rozhodnout o jejich modernizaci či nahrazení. Kolové transportéry už vojáci nahrazují obrněnci Pandur. Česká armáda se ale nechce zbavit všech svých modernizovaných tanků T-72M, do jejichž obnovy už byly vloženy miliardy. Proto jeden tankový prapor zůstane zachován přinejmenším do roku 2020 a do té doby se rozhodne, jak dál. Nepoužívané tanky ale chce ministerstvo obrany co nejdříve prodat.
V Bílé knize je i návrh pokusit se do poloviny příštího roku zařadit Centrum biologické ochrany v Těchoníně do civilního zdravotního systému. Pokud to nepůjde, je prý potřeba „zvážit jeho další existenci“, přestože jde o špičkové zařízení se schopností ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním. Roční náklady na provoz centra se pohybují okolo 70 milionů korun.
Ministerstvo obrany také v Bílé knize navrhuje opustit vojenský újezd Brdy, převést elitní 601. skupinu speciálních sil z Vojenského zpravodajství pod generální štáb a reorganizovat Vojenskou policii.
Prostějovští speciálové by měli být náčelníkovi generálního štábu podřízeni postupně ve druhé polovině roku 2012, po návratu z operačního nasazení v Afghánistánu. Podle Bílé knihy by jejich výjimečné schopnosti měly být zachovány přímým podřízením velitelství speciálních sil náčelníkovi generálního štábu a samostatnými kapitolami v programovém plánování i financování ministerstva obrany. „Náš model, kdy je skupina speciálních sil podřízena Vojenskému zpravodajství, neexistuje v žádné jiné zemi NATO,“ napsali autoři Bílé knihy. „V zásadě s tím souhlasím, ale s několika připomínkami,“ řekl k tomu velitel Vojenského zpravodajství Ondřej Páleník. Své náměty chce prezentovat poslancům branného a bezpečnostního výboru. Páleník stál od roku 2002 pět let v čele prostějovské skupiny, která se už několikrát s úspěchem zúčastnila například protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu.
