Praha - Archeologové odkryli unikátní pravěké dřevěné konstrukce na hoře Vladař na Karlovarsku. Byly součástí vodní nádrže související s hradištěm na vrcholu hory. Dendrochronologickým datováním zjistili, že duby, z nichž byly trámy zhotoveny, byly pokáceny před zhruba 2500 lety. Na dnešní tiskové konferenci o výsledcích výzkumu referoval jeho vedoucí Miloslav Chytráček z Archeologického ústavu Akademie věd.
Dendrochronologické datování rozlišilo dvě skupiny dřevěných konstrukcí. Pro jednu byly použity relativně mladé a rychle rostoucí stromy, pokácené nedlouho po roce 480 před naším letopočtem, trámy komory byly zhotoveny ze starých a pomalu rostoucích dubů pokácených krátce po roce 463 před naším letopočtem.
„Jde o zcela unikátní nález co do rozsahu v evropském, ne-li ve světovém měřítku,“ uvedl koordinátor přírodovědeckých analýz Petr Pokorný. Archeologové nasadili podle ředitele ústavu Luboše Jiráně celou plejádu datovacích metod, především přírodovědeckých, aby rekonstruovali kulturní historii Vladaře.
Stolová hora Vladař leží u Žlutic v západních Čechách. Václav Hájek z Libočan zmiňuje ve své kronice rozsáhlé opevnění, které Vladař obklopuje. Ve druhé polovině 19. století byla lokalita zařazena mezi významná pravěká hradiště. Celková rozloha hradiště je 115 a akropole 13 hektarů.
Hradiště zažívalo rozkvět v 5. až 4. století před naším letopočtem. Krátce před rokem 200 před naším letopočtem došlo na hradišti k neznámým dramatickým událostem, které doprovázel ničivý požár. Osídlení tehdy značně prořídlo a už se nikdy nevzpamatovalo. Těsně před přelomem letopočtu ho obyvatelé opustili docela a s ním i celou okolní krajinu. Noví osídlenci se objevili až v raném středověku.
Vědci využijí podle Pokorného především usazeniny z nádrží objevených na Vladaři a z rašeliniště, které letos objevili nedaleko hory. Rašeliniště je ideálním přírodním archivem, který dokonale konzervuje informace o vývoji okolní krajiny a o zásazích člověka. Využitelné z usazenin jsou rostlinné zbytky, hlavně pylová zrna, zbytky živočichů a rostlin i uhlíky ze dřeva. Umožní rekonstruovat vývoj okolí Vladaře 10.000 let do minulosti, uvedl Pokorný.
Organické zbytky dochované v usazeninách nově prozkoumané nádrže už prozradily, že zadržovala kvalitní pitnou vodu. Použita byla jednorázově a nikdo ji nečistil. Výzkum také prokázal, že obyvatelé hradiště na přelomu letopočtu opustili. Noví osadníci, kteří zbavovali pozemky lesního porostu žďářením, se objevili až ve 12. až 13. století.
Objev poputuje do Lausanne, kde se zakonzervuje
Trámy bude konzervovat specializované pracoviště Muzea archeologie a historie v Lausanne, protože podobně vybavená laboratoř v České republice neexistuje. Nejdelší trám je dlouhý 520 centimetrů s průměrem 20 krát devět centimetrů. Do Švýcarska je archeologové odvezou v úterý 26. října. Konzervace potrvá zhruba rok a poté se trámy vrátí do Čech. Do dvou let budou vystaveny spolu s výsledky výzkumu hradiště, slibují archeologové.
Kromě dubových trámů archeologové na kameny dlážděném dně cisterny i ve vrstvách její výplně nalezli keramiku z pozdní doby halštatské a časné doby laténské, zvířecí kosti a množství opracovaného dřeva, například prkna s otvory pro čepy na každém konci nebo oválnou dřevěnou mísu, dvě menší dřevěné nádoby a zbytky pleteného košíku. Dřevěné nálezy z pravěku jsou vzácné.
Nová etapa poznávání Vladaře začala v roce 2002 sondážemi. Výzkum odhalil stopy osídlení z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské, časné doby laténské a raného středověku. V jihozápadním nároží akropole archeologové objevili meč v železné pochvě z pozdní doby laténské.
