Praha - Zástupci Akademie věd (AV) dnes na jubilejním 40. akademickém sněmu jednali o nové strategii a jejím rozvoji v letech 2014 až 2020. Hlavní změnou má být nová definice základních výzkumných směrů. Vedení zároveň chce, aby jednotlivé ústavy mezi sebou na konkrétních vědeckých programech daleko víc spolupracovaly. Předseda AV Jiří Drahoš dnes také ve svém projevu požádal, aby vláda opustila metodiku hodnocení výsledků vědecké práce, která i přes dlouhodobou kritiku akademické obce stále platí. Metodika, které přezdívá kafemlejnek, podle něj posloužila na jaře 2009 k ospravedlnění „svévolného, nezdůvodněného a společensky naprosto nezodpovědného pokusu o faktickou likvidaci značné části pracovišť Akademie věd ČR“.
Akademii věd čekají největší změny za poslední desetiletí
Nová strategie rozvoje má vést k větší efektivitě, lepší organizaci práce a špičkovým vědeckým výsledkům. Akademie nyní sdružuje vědy o živé a neživé přírodě a humanitní a společenské vědy. Nově by se výzkumné směry měly jmenovat: Hranice poznání, Proměny společnosti a globální výzvy a Špičkové technologie. Z těchto směrů by pak měly vycházet konkrétní výzkumné okruhy.
AV tak chce mimo jiné napravit stížnosti, že vědci a jejich názory ve veřejném životě zaznívají málo. „Tato koncepční změna by umožnila, aby byly víc slyšet hlasy sociologů, sociálních psychologů, hlasy historiků, filozofů a podobně,“ řekl ČT ředitel Filozofického ústavu AV ČR Pavel Baran. O návrhu nové strategie ale budou vědci ještě diskutovat, její definitivní podobu bude akedemický sněm schvalovat až v druhé polovině příštího roku.
Reportáž Ivana Lukáše (zdroj: ČT24)
Drahoš se dnes opřel i do vládní metodiky hodnocení výsledků vědecké práce. Její odpůrci našli oporu ve zprávě Mezinárodního auditu výzkumu vývoje a inovací v České republice, který si objednalo ministerstvo školství. Drahoš uvedl, že požádal dopisem předsednictvo vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které předsedá premiér Petr Nečas, o naléhavé řešení problému. Doporučuje, aby se metodika, která slouží jako podklad pro rozdělování dotací vědeckým institucím, přestala používat. Akademici se obávají dalšího krácení dotace a dalšího omezování vědecké činnosti akademie.
„Určitě není dobré, aby se výsledky hodnocení podle metodiky převáděly na institucionální financování. Víme to, máme k tomu i vyjádření mezinárodního auditu a snažíme se to změnit,“ reagoval na Drahošův projev poradce předsedy vlády pro vědu a výzkum Petr Fiala. Rada pro výzkum, vývoj a inovace proto doporučila vládě použít metodiku jen pro rozdělování 20 procent prostředků institucionální podpory a dlouhodobě chce přejít na jiný způsob hodnocení výzkumu, dodal. Členům sněmu řekl, že vláda garantuje v příštím roce 25,9 miliardy korun na vědu a výzkum, což je stejná suma jako letos.
Drahoš v projevu varoval i před tendencí udělat z vědeckých pracovišť a vysokých škol pouhé služky podnikatelské sféry. Vědci by se tak stali pracovní silou, kterou lze libovolně najímat a propouštět podle „diktátu rychlých a krátkodobých výdělků“. Podotkl, že jde o celosvětový trend, podle kterého by měli pedagogové a vědci sloužit jen jako manažersky řízení profesionálové. Akademie a vysoké školy by se proto měly postavit těmto snahám, které se snaží podřídit vzdělanost a vědu i v České republice výhradně zájmům podnikatelské sféry. „To však vyžaduje silnější a daleko lépe koordinovaný odpor ze strany akademické obce, než jaký jsme dosud zaznamenali,“ zdůraznil Drahoš.
Podle předsedy je třeba dosáhnout stavu, kdy „v oblasti vědy a vzdělanosti budou stanoviska odborné veřejnosti respektována jako východiska pro rozhodování politické sféry“. Za tímto účelem je potřeba prohlubovat partnerství a spolupráci mezi institucemi zabývajícími se vědou a výzkumem včetně vysokých škol a ve všech koncepčních záležitostech postupovat pokud možno na základě vzájemné dohody a jednotně, uzavřel.