Praha – Rok 2009 se na českých železnicích nesl ve znamení rušení. Kraje slibovaly, v některých případech dokonce vypsaly výběrová řízení na dopravce – a pak je zase zrušily. Během roku bylo zrušeno množství spojů, které si chudnoucí kraje již nemohly dovolit platit. Také České dráhy zrušily výběrové řízení na pronájem motorových vozů pro rychlíky, do kterého se nikdo nepřihlásil. Nikoli zrušena, ale zpožděna potom byla dodávka nových lokomotiv od Škody, protáhl se také nákup postarších vozů pro expresy od některé ze zahraničních železničních společností.
Vozovou krizi nevyřešily ojeté vagony
Rok 2009 začal ve chvíli, kdy České dráhy procházely obdobím, kterému se přezdívalo vozová krize. V prvních měsících roku byla zcela zanedbávána veškerá kritéria, která si dráhy samy nastavily pro kategorie jednotlivých vlaků – a tak ve spojích Eurocity místo nových či modernizovaných vozů čekaly na cestující vagony ze 70. let nebo dokonce lehátkové vozy upravené k sezení. Expresy a rychlíky, z nichž byly starší vozy odebrány, potom vozily vagony z regionálních vlaků, které je na koridoru zpomalovaly. Důvody byly dva: Jednak bývají v zimě drážní vozidla častěji odstavena, například kvůli poruchám topení, které v létě tolik nevadí. Především se ale dráhy rozhodly poslat na druhou rekonstrukci vozy již jednou zrekonstruované a nasazované především na spojích kategorií EC/IC. Vagony tak dostávaly klimatizaci a uzavřený toaletní systém v dílnách v Trnavě a Plzni, zatímco na vlacích, kde měly jezdit, musely dráhy poslat náhradní vagony. Rekonstrukce vozů trvala déle, než měla, po jejím skončení se situace zlepšila. ČD ovšem na situaci, která se táhla zhruba do února, reagovaly teprve ve chvíli, kdy na špatné podmínky, které dopravce připravuje cestujícím, informovala Česká televize.
Nedostatek vhodných vozů pro expresní vlaky – a v případě nouze i pro rychlíky – se rozhodly České dráhy vyřešit už v roce 2008 nákupem stovky vagonů od Německých drah. Vagony zrekonstruované na počátku 90. let pro spoje kategorie Interregio nejsou po jejím zrušení a nákupu novějších vozidel pro náhradní Intercity a regionální vlaky v Německu již potřeba. V Česku by přitom znamenaly zejména na expresech zlepšení situace. První jednání ČD a německých DB ovšem selhala a český dopravce se rozhodl vypsat výběrové řízení na ojetá vozidla. Samotný tendr byl vyhlášen až po dlouhých přípravách v létě 2009, původně mělo skončit podávání nabídek v září, nakonec byl ale termín prodloužen do listopadu. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského obdržely dráhy dvě nabídky, které zatím vyhodnocují. Mezitím opět začala zima a na vlacích IC/EC se začaly tu a tam objevovat staré rychlíkové vozy.
Bivoj versus býk
Škoda pokračuje ve vývoji svých třísystémových elektrických lokomotiv 109E, které mají být ve dvacetikusové sérii novým jádrem vozového parku Českých drah. Stroje, které by měly být schopné cestovat až 200kilometrovou rychlostí, jsou zatím k vidění na výstavách a na zkušebních jízdách. Většina jich probíhá na testovacím okruhu ve Velimi, lokomotiva ale byla k vidění také mezi Letohradem a Lichkovem.
Lokomotiva od Škody se podle původních plánů měla již během roku 2009 zkušebně objevovat v čele vlaků. Nestalo se tak.
Nové lokomotivy si mezi železniční veřejností získaly již několik přezdívek – Messerchmitt (vzhledem k továrnímu označení 109E), Modroočko (vzhledem ke zbarvení) a také Bivoj. Toto označení je narážkou na konkurenci mezi připravovanou lokomotivou Škoda a strojem Taurus (tedy býk) od Siemensu. Právě tyto lokomotivy pronajaté od Rakouských spolkových drah brázdily po celý rok bez větších problémů české koleje mezi Břeclaví, Brnem a Prahou a pro cestující tak byly závanem současnosti ve stárnoucím vozovém parku ČD.
Modrá je dobrá – a unikátní?
České dráhy přestávají být zelené, červené, žluté nebo béžové a stále výrazněji modrají. Dopravce během roku představil tzv. korporátní lak, který by se měl postupně objevit na všech vagonech i lokomotivách. Kombinuje bílou, světle modrou a tmavě modrou barvu, odlišné kombinace se přitom objevují na osobních vozech pro sezení, spacích, restauračních nebo služebních vagonech, ještě jinak je potom řešeno zbarvení lokomotiv. Barevné změně by se zatím měly vyhnout příměstské elektrické jednotky City Elefant a zrekonstruované motorové vozy Regionova. Jejich nerekonstruované verze ovšem nové barvy dostávají. Ke konci roku se po kolejích pohybovaly již desítky nově zbarvených vozidel.
České dráhy při představování nového barevného schématu prezentovaly jeho přínos především při odlišování vozů ČD od vagonů jiných společností. Paradoxně proto působí fakt, že výsledek je velmi podobný modro-bílým vagonům, které nasazuje německý dopravce Vogtlandbahn na své rychlíky Alex, které zajíždějí i do Plzně a Prahy. Podobné schéma jako nově ČD používají také polské železnice, jejichž vozy projíždějí několikrát denně Moravou.
Příchod-nepříchod konkurence
Právě Vogtlandbahn (resp. jeho vlastník Arriva) vyhrál jedno ze dvou výběrových řízení na provozování regionální dopravy, která během roku 2009 proběhla. O tendrech hovořila celá řada krajů, ale nakonec byly vypsány jenom tři – dva vypsal Liberecký kraj a jeden Plzeňský kraj, který však soutěž zrušil před jejím skončením. V Libereckém kraji se dopravci utkali o pohraniční trať Liberec – Zittau – Rybniště; poté, co avizovanou společnou nabídku nepodaly České a Německé dráhy, zůstala Arriva největším favoritem a vyhrála. Naopak v tendru na tzv. Jizerskohorskou železnici (trať Liberec – Tanvald – Harrachov a odbočné dráhy) vyhrály České dráhy. Obou soutěží se neúspěšně zúčastnil Viamont, který však zůstává jedním ze tří železničních dopravců, kteří v Česku provozují osobní dopravu – jeho motoráky totiž jezdí na dvou tratích v Karlovarském kraji a jedné v Královéhradeckém kraji.
Zrušeného výběrového řízení v Plzeňském kraji se potom zúčastnily prostřednictvím dceřiných firem dvě společnosti, které se dosud zabývaly autobusovou dopravou – Student Agency (resp. Regiojet) a ČSAD Semily (resp. ČSAD Jablonec).
Plzeňský kraj stejně jako většina dalších regionů nakonec podepsal bez soutěže smlouvu na regionální dopravu s Českými drahami – a to na deset let. ČD si od dlouhodobých smluv slibuje stálý přísun peněz a z nich plynoucí důvěru bank, které jim půjčí na nová regionální vozidla. Dráhy navíc budou moci čerpat peníze z evropského regionálního operačního programu, které také použijí na nákup nových vlaků pro regionální dopravu.
Přímé přidělení zakázek Českým drahám ovšem kritizovalo Sdružení železničních společností, v němž figurují soukromí železniční dopravci, a především Student Agency/Regiojet, která ovšem o přímé zakázky také usilovala. Stížnost Regiojetu nyní leží u Evropské komise, která by se jí měla zabývat. Majitel Student Agency Radim Jančura věří, že smlouvy krajů s ČD budou nakonec zrušeny, dráhy budou muset vrátit peníze, které dostanou – a cestující se tak budou nadále vozit stárnoucími vlaky.
Studénka se neopakovala, provoz komplikovalo počasí
Během roku se stala na železnici řada dopravních nehod. Většinou šlo o srážky vlaků s auty, jejichž řidiči se rozhodli vjet na přejezd, ačkoli nesměli, eventuálně o srážky vlaků s lidmi, kteří pod soupravy buď skočili, nebo si jich nevšimli a vstoupili před ně.
Ve vlacích samotných se v roce 2009 neumíralo, stalo se ale několik vážných nehod. V únoru se srazily dva osobní vlaky na jednokolejné trati u Paskova na Frýdecko-Místecku. Podle výsledků vyšetřování jeden ze strojvedoucích odjel předčasně a proti návěsti stůj ze stanice, kde se měly spoje křížit.
Zhruba o měsíc později potom narazila posunovací lokomotiva na nádraží v pražských Vršovicích do rychlíku přijíždějícího od Brna. Nehoda zcela zablokovala vršovicko-malešickou spojku. Po ní během stavebních prací na trati Libeň-Běchovice jezdily až do 13. prosince, kdy se měnil jízdní řád, všechny vlaky mířící z pražského hlavního nádraží na Kolín nebo opačně. Několik dní tak byly spoje odkloněny na Libeň, kde se musely vystřídat s osobními vlaky z Masarykova nádraží a spoji Eurocity z Holešovic na jediné koleji.
Vážné provozní komplikace způsobily prudké bouřky, které se přehnaly střední Evropou několikrát na konci června a během července, a následné povodně. Několik tratí bylo kvůli řádění živlů uzavřeno, krátce se nejezdilo ani z Prahy do Ostravy. Zcela zničena byla trať z Nového Jičína do Hostašovic, která ovšem již nebyla obnovena a má místo ní vzniknout cyklostezka. Bouřky poškodily také spojovací trať ve Vídni, po níž jezdily vlaky do Břeclavi, a tak v létě jezdily všechny spoje z Rakouska o desítky minut zpožděny.
V příštím roce přijdou změny
V roce 2010 lze očekávat začátek slibované obměny vozového parku Českých drah. Kromě prvních lokomotiv od Škody a stovky ojetých vagonů by se cestující mohli dočkat také nových regionálních vlaků. Vzhledem ke snaze ČD nakupovat vozidla výhradně od plzeňské Škody a jejích dceřiných firem – studénské Vagonky a šumperského PARSu – může dojít k dalšímu zdržení. Obě firmy totiž představily plány na vývoj nových vozidel, navíc se hovoří o licenční výrobě, avšak výroba dieselových i elektrických jednotek je v nedohlednu.
Během roku by se měla také vyjádřit Evropská komise ke stížnosti soukromého dopravce Regiojet na přidělení zakázek na regionální dopravu Českým drahám. Případný úspěch firmy u bruselských úředníků může mít různé důsledky včetně vypsání výběrových řízení během příštího roku. Smlouvy krajů s drahami to totiž umožňují.
Na závěr – co se podařilo
I kdyby se nenašel jiný důvod, jedna akce letos ukázala, že jsou České dráhy stále úctyhodnou společností. Právě od nich vzešel nápad – a posléze i realizace – vypravení historického vlaku napříč Evropou, který jel rovných 70 let ode dne, kdy měl vyjet poslední transport s židovskými dětmi adoptovanými britskými rodinami. Britskému úředníkovi Nicolasu Wintonovi se v předchozích vlacích navzdory obstrukcím, které mu kladl pod nohy imigrační systém ostrovního království, podařilo zachránit desítky dětí, které by nejspíš byla čekala temná budoucnost koncentračního a možná i vyhlazovacího tábora.
Místo posledního plánovaného vlaku, jehož cestu 1. září 1939 znemožnila čerstvě zahájená válka, vypravily ČD o 70 let později historický vlak, kterým cestovaly někdejší děti zachráněné Wintonem. Spolu s nimi byli na palubě například vítězové studentské soutěže. Tzv. Winton Train složený z Masarykova salonního vozu, dvou historických německých vagonů a sedmi historických vozů vypůjčených z Maďarska, vyrazil z Prahy a přes Norimberk a Kolín dojel až do nizozemského přístavu Hoek van Holland. V jeho čele se vystřídalo pět parních lokomotiv. Z Prahy do pohraničního německého Furth im Wald ho vedl pár strojů 486.007 Zelený Anton a 498.022 Albatros, mezi Furthem a Emmerichem na německo-nizozemských hranicích to byl stroj 41.018, z Lince nad Rýnem do Kolína navíc s přípřeží 41.360. Nizozemský úsek potom absolvoval vlak v čele s původně německou rychlíkovou lokomotivou 01.1075. Po přejezdu trajektem do Británie pokračovali cestující historickou soupravou vozů Mk. I vedené replikou lokomotivy 60163 Tornado.
