Praha - Devatenáct mladých špičkových vědců převzalo tradiční ceny Otto Wichterleho. Jde o badatele, kteří působí na Akademii věd ČR v rozličných oborech. Každý z nich dostane 270 tisíc korun. Genetička Vendula Bohlen-Šlechtová pak navíc získala i Cenu časopisu 21. století, která je odměnou pro nejlepšího vědeckého premianta. Toto ocenění je spojené s částkou 100 tisíc korun. Vědkyně patří podle návrhu na ocenění k nejmladším a velmi perspektivním pracovníkům Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR. Kompletní seznam oceněných naleznete zde.
19 špičkových vědců dostalo Wichterleho cenu
Vědecký záběr Bohlen-Šlechtové je široký. Zabývá se genetikou evoluční, ochranářskou a populační, které souvisejí s ochranou přírody, či fylogenetikou, která zkoumá příbuzenské vztahy. Zkoumá i biogeografii, čili to, jak se který druh ryb šířil.
Laboratoř podle Bohlen-Šlechtové pracuje často na objednávku. „Skupina rybářů chce vysadit populaci nějakého druhu ryb a ptá se, jestli je to možné,“ uvedla. Pokud se ve vodách ryba vyskytuje a rybáři ji chtějí jen doplnit, pak vědci zkoumají genetické složení současné i nové populace. Mohlo by se totiž stát, že jsou populace geneticky příliš vzdálené, a pak by mohly nasazené ryby původní populaci zničit nebo by se mohly vyhubit navzájem, vysvětlovala.
Vhodné je, aby byla populace geneticky rozmanitá, aby se spolu nerozmnožovali příbuzní jedinci. Při změně podmínek, třeba zvýšení teploty vody, mohou některé genetické skupiny změnu zvládnout, jiné ale vyhynou. Ryby s vhodnou genetickou kompozicí pro přežití se rozmnožují dál, zatímco příliš homogenní populace má podle vědkyně malou šanci přežít.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)