Praha - Řada lidí si plete tísňové linky - rychlou lékařskou pomoc, policii a hasiče. Čas, který ztratí volbou špatného čísla, přitom může v některých případech chybět. Záchranáři ve středních Čechách proto míří s osvětou do škol a doufají, že děti předají vstřebané informace i svým rodičům.
První pomoc dospělí Češi umí líp než dřív. A většinou její základy znají už děti na prvním stupni základní školy. Problémy mají většinou spíš ve chvíli, kdy mají pro zraněného zavolat pomoc. „Dospělí si pletou ta telefonní čísla víc než děti. Třeba se stává, že se volá na policii, že někde někdo leží s krvácením,“ upozornil vedoucí školicího střediska záchranářů Marek Hylebrant.
Právě pak může jít o vteřiny, i proto by měly čísla tísňových volání zvládat už děti. Ty záchranáři učí pomocí mnemotechnických pomůcek. Třeba policejní tísňová linka 158? Ta končí osmičkou ve tvaru pout. Pětka na konci čísla 155 zas vypadá jako vozík, což napovídá, že číslo míří na záchranku. Hasičské číslo 150 zas končí nulou, která vypadá jako rybníček.
V některých případech může být těžké rozhodnout, koho zavolat, třeba u požáru se zraněnými. Pak je možné volat 112 nebo rozhoduje to, co víc spěchá: jestli hašení nebo kříšení. V případě, že je možné se ke zraněnému bezpečně dostat, navíc dispečerky na záchrance do příjezdu sanitky můžou radit, jak nejlíp poskytovat první pomoc.
