Zločiny ze statistik, které fatálně ovlivňují život. Podívejte se

Jihomoravský a Zlínský kraj - Proč lidé vraždí, znásilňují, loupí a zpronevěřují peníze? Na to nám policejní statistiky neodpoví. A proč taky – každý z nás, když zjistí, že jeho soused skončil za mřížemi, většinou odpověď najde. Nešťastné rodinné zázemí, strach z neúspěchu v práci nebo pouhá potřeba potrestat kvůli vlastním frustracím někoho jiného. Pokud však za to platí smrtí například malé děti, kterých bohužel v posledních letech přibývá, jde o nebezpečný společenský trend. V následujících policejních statistikách pro Jihomoravský a Zlínský kraj si můžete prohlédnout na časové ose desetiletý vývoj kriminality právě ve vaší oblasti.

Tím nejkrutějším a nejfatálnějším trestným činem, které musí policie řešit, jsou vraždy. V České republice jich sice celkově rok od roku ubývá, rapidně však přibylo vražd těch nejmenších. V roce 2010 objasnili 14 vražd nebo pokusů o vraždu dětí do šesti let věku. Jedenáct vražd bylo dokonaných, tři předškoláci útok přežili. Jen jednou útočil člověk, který k oběti neměl vztah. Jednomu dítěti na život sáhl soused a v jednom případě se to policistům nepodařilo určit. Zbývajících jedenáct vražedných výpadů měli na svědomí rodiče, kteří si jako cíl agrese vybrali vlastní děti. Podobné to bylo i v roce 2009, kdy z jedenácti objasněných případů detektivové ukázali prstem na rodiče hned devětkrát. V roce 2011 zabila vědomě matka novorozené dítě pouze jednou. Do 15 let věku však rukou vraha zemřelo 16 dětí. Z loňských 172 vražd celkem jich bylo nejvíce mezi blízkými, čtyři byly nájemné a smrtí tří lidí skončila loupež. Sexuální vraždy byly tři.

Celých pět set případů – to je policejní číslo evidovaných případů znásilnění. Mnoho odborníků je přitom stále přesvědčeno, že je znásilněných až desetkrát víc. Na policii ale nejdou, brání jim v tom stud a mnohdy hrají roli předsudky jejich nejbližších. Jen v roce 2009 přistálo na stolech českých kriminalistů 480 spisů a v roce 2010 dokonce 586. A loni 500. Neblahou roli podle policie sehrávají stále častěji využívané sociální sítě, jako je například Facebook, ale také „celospolečenské uvolnění mravů“. U mladistvých jsou znásilnění zpravidla spojena s užíváním alkoholu a drog. U dospělých je situace jiná. Většinou při znaleckých zkoumáních vyjde najevo, že se jedná o agresory, kteří trpí sexuální úchylkou. A nezřídka kdy končí tento život poznamenávající „incident“ i loupením.

Loupeží jako takových sice statisticky v celé republice ubylo, ale naproti tomu přibylo zejména „nebezpečné vyhrožování, vydírání, rvačky, násilí a vyhrožování proti skupině osob“. Oběťmi loupeží se přitom stále častěji stávají staří lidé ve městech i na venkově. Mnohá loupež pro pár stokorun přitom často končí jejich bolestivým umírání na zranění, která jim lupiči způsobí.

Nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci (75 %). Zde jsme dokonce nad světovým (72 %) i evropským (69 %) průměrem. Společně s počítačovou kriminalitou se zpronevěra nejvíce podílí na procentuálním nárůstu společností postižených hospodářskou kriminalitou. Policejní statistiky ČR přitom evidují za rok 2011 alarmující číslo 5411 případů.