Zemřel špion Kim Philby, který zradil Británii Sovětům

Londýn - Britský špion Kim Philby vedl skupinu diplomatů, tzv. "báječnou pětku", která během druhé světové války i po jejím skončení vyzradila Moskvě velké množství přísně střežených britských tajemství. V roce 1963 nakonec uprchl do Moskvy, kde 11. května 1988 zemřel. Bylo mu 76 let. O svých činech nikdy nepochyboval, ještě krátce před smrtí řekl, že kdyby si mohl vybrat, zvolil by stejnou životní cestu. Pro SSSR pracoval z čistého přesvědčení, podobně jako ostatní členové později odhalené špionážní "báječné pětky".

V tom se lišil od řady dalších lidí, kteří se později dali naverbovat Sověty. „Bez síly SSSR a komunistické myšlenky by dnes starý svět a možná celou zeměkouli ovládal Hitler s císařem Hirohitem,“ napsal Philby koncem 60. let v memoárech.

Harold Adrian Russell Philby, který svou přezdívku Kim získal podle postavy Rudyarda Kiplinga, se narodil 1. ledna 1912 v indickém Pandžábu. Do služeb sovětské rozvědky se nechal naverbovat nejspíše v roce 1933 při pobytu ve Vídni, kde pomáhal uprchlíkům z nacistického Německa. „Západní demokracie byly příliš slabé a zkorumpované na to, aby byly schopné postavit se Hitlerovu Německu,“ zdůvodnil Philby tento krok v pamětech nazvaných Moje tichá válka. Navenek se ale na radu Moskvy projevoval jako zapřisáhlý pravičák.

V roce 1940 Philby začal pracovat pro britskou tajnou službu, místo mu zajistil jeho spolužák z Cambridge a další ze členů „báječné pětky“ Guy Burgess. Šéf britských špiónů Stewart Menzies ho jmenoval do čela nového oddělení zaměřeného proti sovětské špionáži. Nadřízení o jeho spojení se Sověty netušili a v roce 1949 zamířil Philby do Washingtonu, kde se stal styčným důstojníkem s rodící se CIA.

Philby Sověty podrobně informoval o MI-6 i CIA

Philby zpřístupnil Sovětům například tajný plán na vyslání ozbrojených protikomunistických jednotek do Albánie nebo jim předal podrobné informace o britské tajné službě MI-6 a o americké CIA. Prozradil také identitu řady západních agentů v SSSR. Začátkem 60. let Philbymu zlomilo vaz zatčení dalšího sovětského špióna George Blakea. Z Bejrútu narychlo zmizel na palubě sovětské obchodní lodi 23. ledna 1963. V SSSR se objevil o pět dnů později. „Konečně doma,“ řekl prý tehdy s ulehčením.

Zbytek života prožil Philby v Moskvě, dokonce se počtvrté oženil. Sověti jej ale nepouštěli k citlivým datům, nakonec mohl působit alespoň jako lektor špionů, připravujících se na nasazení na Západě. Po smrti byl Philbymu vystrojen velkolepý pohřeb, na hřbitově leží s řadou sovětských generálů. O jeho významu pro KGB svědčí i to, že ještě v roce 1990 vyšla v SSSR známka s jeho portrétem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...