Londýn - Vynález proudového motoru znamenal pro civilní i vojenské letectví významný technologický skok. Přitom první patent na tento způsob pohonu, který 16. ledna 1930 podal Angličan Frank Whittle, zpočátku narazil na nezájem britských úřadů. Jeho důsledkem mimo jiné bylo, že první tryskáč nakonec vzlétl v předvečer druhé světové války v Německu. Přes všechny patálie byl Whittle nakonec doma oslavován jako hrdina a roku 1948 jej král Jiří VI. povýšil do rytířského stavu.
Do RAF by Whittle přijat až na druhý pokus
Podle vyučujících ze střední školy nebyl student Frank Whittle právě vzorem pilnosti, s výjimkou návštěv v místní knihovně. Zřejmě mezi regály knih se zrodil zájem o letectví, jenž posléze uzrál v pevné rozhodnutí vstoupit do královského letectva.
Kvůli malému vzrůstu a slabé tělesné konstituci byl Whittle k RAF přijat až na druhý pokus. Netrvalo však dlouho a jako nadanému leteckému mechanikovi mu byl nabídnut kurz pro piloty. Ten Whittle úspěšně zakončil prací, v níž předestřel možnost využití tlaku plynů k pohonu letadel. Prostý princip akce a reakce mohl podle jeho názoru zajistit letadlům mnohem větší rychlost i dostup, než dokázaly vyvinout i ty nejvýkonnější stroje s klasickým pístovým motorem.
Tehdejší autority tvrdily, že návrh je neefektivní a neproveditelný
Whittleova práce však zapadla, na čemž se výrazně podepsal konstruktér Alan Griffith. Ten o několik let dříve sám publikoval článek o možnosti využití turbín v letectví, a platil tak za uznávanou autoritu v oboru. Griffithův verdikt nad Whittleovým nápadem byl nemilosrdný: neefektivní a neproveditelné.
Whittle přesto víru v budoucnost proudového motoru neztratil a v půlce ledna 1930 si jej nechal patentovat. V nákresu nechyběla žádná ze základních částí, které se v modifikované podobě využívají dodnes, tedy kompresor, spalovací komora, turbína a výstupní tryska. Návrh byl zaregistrován o dva roky později, opět bez většího zájmu úřadů, kterým nestál ani za pět liber, potřebných k prodloužení platnosti patentu.
Whittle pracoval na vývoji motoru na vlastní pěst
V roce 1936 založil Whittle spolu s několika dalšími společníky firmu Power Jets Ltd. a na vývoji proudového motoru začal pracovat na vlastní pěst. V té době se o projekt konečně začala zajímat i oficiální místa, ale snaha přimět britský erár k financování nákladného výzkumu zabrala ještě několik následujících let.
Váhavý přístup úřadů vedl k tomu, že se Británie stala až druhou zemí, která letoun s proudovým motorem vyslala do vzduchu. Premiéru koncem srpna 1939 obstaral německý Heinkel He 178, poháněný jednotkou konstruktéra Hanse Joachima Pabsta von Ohaina, který na problematice pracoval paralelně s Whittlem.
První britský tryskáč, jímž byl experimentální stroj Gloster E28/39, se od země odlepil 15. května 1941. Nutnost dalšího vylepšování motoru a vleklé spory o to, kdo bude agregáty vyrábět, znamenaly další zdržení. Sériové letouny Gloster Meteor s proudovým motorem byly do služby k RAF zařazovány od července 1944. I v operačním nasazení tryskových letadel však musel Londýn přenechat prvenství Berlínu, který Brity těsně předběhl se strojem Messerschmitt Me 262.
Ani to ale nic nezměnilo na skutečnosti, že Whittle byl nakonec doma oslavován jako hrdina a roku 1948 jej král Jiří VI. povýšil do rytířského stavu. V témže roce odešel Whittle kvůli svému stresem podlomenému zdraví z armády a v polovině sedmdesátých let se usadil ve Spojených státech. Tam také tento průkopník proudových motorů v srpnu 1996 ve věku 89 let zemřel.
