Osek u Duchcova - Mrazivou středu 3. ledna 1934 kolem tři čtvrtě na pět odpoledne otřásla uhelným dolem Nelson III v Oseku u Duchcova hromová rána, která postupně zasáhla i široké okolí. Bilance katastrofy, kterou způsobil výbuch nahromaděného uhelného prachu, byla tragická: 142 mrtvých horníků včetně jedné ženy. Výbuch je třetí největší doloženou hornickou katastrofou na území nynější České republiky. Zatím nejvíce obětí si vyžádal požár v rudném dole Marie v Březových Horách u Příbrami v roce 1892, při kterém zahynulo 319 horníků. V roce 1894 na karvinském uhelném dole Jan a Františka zahynulo při výbuchu po trhací práci 235 horníků. V poválečné historii byl nejtragičtějším výbuch a požár v dole Dukla v Havířově - Horní Suché, při němž v červenci 1961 zemřelo 108 lidí.
Výbuch v dole v Oseku u Duchcova - třetí největší hornická katastrofa
Detonace byla údajně slyšet v širokém okolí a záchvěvy půdy byly zaznamenány i v několik kilometrů vzdálených místech, kde popraskal led na rybnících. Plameny vyšlehly do výše několika desítek metrů a utvořily ohnivý sloup, na jehož konci byla viditelná koule. V okamžiku exploze byla v podzemí plná odpolední směna - 142 horníků, z nichž většina zahynula okamžitě. Pouze několik mužů bylo nalezeno mrtvých na místech, kam se chtěli ukrýt před požárem. Účinky výbuchu zasáhly téměř 30 kilometrů důlních chodeb. Směs požárních zplodin a uhelného prachu v dolech vybuchovala i v několika dalších dnech.
Důl byl zcela zničen a musel být uzavřen. Jámy a šachty byly nepřístupné, plné kouře, hrozilo nebezpečí dalších výbuchů a otravy záchranářů. Ještě v červnu 1934 nahromaděné plyny vyrazily zděný uzávěr nad ohlubní a usmrtily další dva dělníky - počet obětí tak stoupl na 144.
Ani po otevření dolu v roce 1938 nebyla přesná příčina výbuchu zcela hodnověrně zjištěna. Znalci se ale přiklánějí k verzi, že katastrofu zapříčinil výbuch plynů na obnaženém požářišti nebo na otevřené lampě, který zapálil uhelný prach. Ten potom explodoval postupně na více místech.