Brno - Bývalý umělecký ředitel Divadla na Vinohradech Martin Stropnický byl vážným kandidátem na post šéfa činohry brněnského Národního divadla. Ačkoliv jej navrhl tehdejší ředitel Daniel Dvořák, političtí představitelé byli nakonec proti jeho jmenování. Podle Stropnického stojí za jeho nezvolením spíše politický boj. Primátor Roman Onderka (ČSSD) i bývalý radní Pavel Blažek (ODS) s ním ale nesouhlasí.
Výběr šéfa činohry byl spíše politický souboj, tvrdí Stropnický
„Byl jsem osloven tehdejším ředitelem Danielem Dvořákem. Ředitel má právo svého šéfa jmenovat, nebo ho vybrat ve výběrovém řízení. Daniel uvažoval o mém jmenování, a tak jsem začal komunikovat s místními politiky včetně primátora a vysvětlovat jim, co bych mohl udělat a jak,“ vypráví o začátcích vyjednávání herec a režisér Martin Stropnický.
Ačkoliv prý bylo úvodní vyjednávání s politickými představiteli města nadějné a proti nebyla ani umělecká rada divadla, stejně nakonec přišlo odmítnutí. Ovšem pouze zprostředkované. „Začalo se to nejdřív rozjíždět jako ano… určitě… proč ne… A potom s odstupem několika týdnů mi Daniel Dvořák volal, že s ním telefonicky mluvil primátor, a že to prý v žádném případě nejde. Když se zeptal proč, dostal vyhýbavou odpověď s tím, že primátor se měl odvolávat na tehdejšího radního Blažka, že by to v koalici nedělalo dobrotu,“ odhaluje politické zákulisí výběru uměleckého ředitele Stropnický.
Podobné praktiky však oba jmenovaní odmítají. „Nemám ve zvyku jakkoliv zasahovat do personálních kompetencí příspěvkových organizací,“ ohrazuje se primátor Roman Onderka. V tom s ním souhlasí i opoziční politik Pavel Blažek, který momentálně zastává post ministra spravedlnosti. „Myslel jsem, že Stropnický je herec a režisér. Teď vidím, že se dal na dráhu prolhaného a zlého pohádkáře,“ komentuje Stropnického výroky Blažek.
Martin Stropnický o vzkazu přes prostředníka
"Bohužel toto je způsob, který si pamatuji ze 70. a 80. let, kdy vzkaz přes prostředníka rozhodoval o osudech lidí i institucí, což považuji za alarmující. Nikoliv vzhledem ke své osobě, ale jako obecné pravidlo řešení věcí. Naposledy jsem to zažil, když mi takhle vzkázali v roce 1975 ze sekretariátu Jiřiny Švorcové, že nemůže vyřídit moje odvolání na DAMU, protože je na dovolené na Krymu."
Potenciální umělecký šéf činohry mohl o svůj post bojovat i prostřednictvím výběrového řízení. Z osobních důvodů to však odmítl. „Mám dost pádných důvodů a zkušeností považovat tzv. transparentní výběrová řízení za přinejmenším pochybná. Komise, která objíždí česká a moravská divadla a rozhoduje o ředitelích, je prakticky v neustále stejném složení. Bývá to většinou jen legitimizování předem vytipovaného jedince,“ tvrdí Stropnický. Výběrové řízení na post uměleckého šéfa činohry stále probíhá.
Martin Stropnický přesto s Národním divadlem Brno spolupracuje alespoň jako režisér. Nedávná premiéra jeho inscenace Králova řeč sklidila u brněnského publika nadšené ovace. O údajném politikaření v kultuře promluvil Stropnický poprvé v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Město chce kontrolovat instituce, které financuje
Na možný politický vliv na brněnskou kulturu ukazuje i případ ředitele Domu umění Rostislava Koryčánka. Ten musel ve své funkci skončit, ačkoliv v Brně zahájil řadu úspěšných projektů. „Po nějakém čase si političtí představitelé začnou myslet, že jimi nebo městem zřizované příspěvkové organizace jsou jakousi servisní součástí, která má sloužit k získávání politických bodů,“ myslí si Koryčánek, který dál v Domě umění zůstává jako kurátor.
Brno financuje městskou kulturu stovkami milionů ročně. Podle vedení moravské metropole je tedy snaha o jistou kontrolu nad institucemi zcela logická. „Stranickost často zastupuje odborné kompetence, to je bohužel poměrně častý problém, který je dán tradicí a zvykem,“ odhaduje problémy politického vlivu na kulturu kritik Viktor Pantůček