Brno/Praha – Nejvyšší volební potenciál v Jihomoravském kraji mají sociální demokraté. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi by pro ně mohlo hlasovat až 30 procent voličů. Za ČSSD následuje hnutí ANO 2011, které by mohlo dosáhnout až na 22 % podíl hlasů. Jen o dva procentní body menší potenciál má TOP 09 a o další dvě procenta zpět zůstali komunisté. Následuje ODS, lidovci a Úsvit, tyto strany mají potenciál vyšší než 10 %. SPOZ by pak mohlo volit až 9,5 % lidí. Zástupci všech těchto stran se zúčastní předvolební debaty, hlavním tématem budou protikorupční zákony a vymahatelnost práva.
Volební potenciál na jihu Moravy: V čele ČSSD, na druhém místě ANO
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
Úsvit - Petr Adam (manažer přípravy zahraničních nabídek ve stavební firmě)
KSČM - Vojtěch Adam (lékař, starosta města Ivančice, bývalý poslanec)
ODS - Petr Fiala (politolog, bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy, dříve rektor Masarykovy univerzity)
TOP 09 - Rom Kostřica (lékař, přednosta ORL kliniky FN u sv. Anny v Brně, člen Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR)
SPOZ - František Lukl (starosta města Kyjova, místopředseda Svazu měst a obcí ČR)
KDU-ČSL - Jiří Mihola (vysokoškolský pedagog, zastupitel města Brna a od roku 2012 zastupitel Jihomoravského kraje, historik)
ČSSD - Bohuslav Sobotka (bývalý poslanec a ministr financí, dříve člen městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna)
ANO - Martin Stropnický (herec a diplomat, bývalý umělecký šéf Divadla na Vinohradech, dříve velvyslanec ve Vatikánu, Itálii a Portugalsku)
Hlavní témata: vymahatelnost práva, protikorupční zákony, fungování státního zastupitelství
Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny spadla pod stůl řada protikorupčních zákonů, za jejichž přijetí se stavěly převážně neziskové organizace. Podle nich patří mezi nejdůležitější normy tohoto typu zákon o státním zastupitelství. Ten do sněmovny poslala už Nečasova vláda, poslanci ho ale projednat nestihli a ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová pak předlohu ze sněmovny stáhla k dopracování. Se stažením zákona nesouhlasil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ani pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Další protikorupční normou, kterou sněmovna nestihla projednat, je zákon o financování politických stran – ten počítal mimo jiné s povinnými transparentními účty. Podle návrhu ministerstva vnitra měl na hospodaření stran dohlížet nový úřad, a to i na volební kampaně. Strany by na jejich financování mohly používat jen zvláštní bankovní účet, který by mohl nový úřad kontrolovat po internetu.
Neziskové organizace jako Transparency International, Ekologický právní servis nebo Oživení apelují také na přijetí zákona o zveřejňování smluv na internetu. Ten počítal s tím, že by instituce musely povinně zveřejňovat všechny smlouvy ve veřejném registru, jinak by nebyly účinné – to mělo přinést větší finanční průhlednost.
Také případná změna jednacího řádu sněmovny je otázkou až pro příští vládu. Jde zejména o tzv. přílepky k zákonům a o formu podávání pozměňovacích návrhů. Přílepky jsou návrhy zákona, které jsou vložené do jiné normy, která ovšem s přílepkem věcně vůbec nesouvisí.
Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Jihomoravského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 040 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 797. Výzkum probíhal v období od 4. října do 10. října 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.