Vojenský hřbitov v Černovíře se dočká opravy

Olomouc - Vojenský hřbitov v Olomouci – Černovíře se dočká opravy. Jde o kulturní památku chráněnou mezinárodními smlouvami. Za její žalostný stav může více než padesátileté pustošení hřbitova. Olomouckou radnici budou opravy stát 3 miliony korun.

Tři tisíce vojáků různých národností. Katolíci, evangelíci, pravoslavní, muslimové i židé. Místo posledního odpočinku obětí válek posledních 150 let se dočká opravy. „Chceme udělat další tři etapy oprav, které budou spočívat v tom, že se již v tuto chvíli rekonstruuje oplocení hřbitova. Dále chceme obnovit zeleň,“ prozradil náměstek primátora Ladislav Šnevajs. Třetí etapou má být oprava zchátralých pomníků. Kromě toho i katolické a muslimské kaple. „Na Černovírském hřbitovu v Olomouci se nacházejí ostatky především vojáků, kteří padli v období první světové války a zemřeli na svá zranění ve vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku,“ uvedl vojenský historik Martin Vaňourek.

2 minuty
Reportáž Martina Laštůvky
Zdroj: ČT24

Po únorovém převratu v roce 1948 hřbitov postupně chátral. Velkou zkázu přinesl začátek 80. let. „Za bývalého režimu, aby se ulehčila nějaká úprava tohoto hřbitova, tak náhrobky s kříži vytáhli ven. Přijel sem buldozer, celé to pole zarovnal takovým způsobem, že dneska vlastně už ani nevíme, kde ty původní hroby jsou,“ potvrdil člen občanského sdružení Signum Belli Jaroslav Hudský.

„V roce 2014 bude výročí 100 let od vypuknutí první světové války a myslíme si, že aspoň k tomuto datu by měl opět Černovírský vojenský hřbitov být v důstojném stavu,“ říká náměstek primátora Ladislav Šnevajs. Od vyhlášení první světové války do konce roku 1919, kdy válečný stav oficiálně skončil, bylo na hřbitově pochováno více než tři tisíce dvě stě vojáků minimálně třinácti národností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...