Praha - Vizionář moderní grafiky Vladimír Boudník se jako jeden z mála českých výtvarníků 20. století prosadil ve světě. Jeho díla osobitně předjímala vývoj světového astraktního umění. Velkého umělce v něm však lidé rozpoznali až po jeho smrti. Boudník ukončil svůj život sebevraždou 5. prosince 1968.
Jeho život nebyl jednoduchý. Celoživotní trauma si odnesl z totálního nasazení v roce 1943 v Drážďanech a Dortmundu. Když po válce započal studia na střední grafické škole, jeho dřevoryty zaplňovaly postavy s hřeby v očích či aleje nahých oběšenců. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky, šrouby, raznice či kusy litiny vlisovával a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem.
Ze vzniklých matric pak tiskl své grafické abstrakce. Jiné grafiky vytvářel pomocí magnetu či kousků textilu. Svá díla neprodával, ale po stovkách je rozdával svým přátelům z tehdejšího undergroundu či spolupracovníkům z fabriky, ve které pracoval. V dělnické kantýně poté uspořádal svou první výstavu.
Experimenty, jimiž byl posedlý, provozoval nejen v umění, ale téměř ve všem. Dělal pokusy i sám na sobě za cenu vlastního zdraví. Málo spal, jedl jen chleba a pil pivo. Chtěl vše zažít na vlastní kůži. Zkušebně se dokonce i věšel. Jeho posedlost se mu však stala osudnou. 5. prosince 1968 ho našli přátelé oběšeného v jeho pokoji.
