Dosud neznámé poznatky o chování věřících lidí přináší nový pořad České televize Anatomie náboženství. Tvůrci při natáčení třídílného cyklu spolupracovali s odborníky a využívali výsledky výzkumů moderní vědy. První z dílů vysílá ČT2 10. května 2015 odpoledne. Pořad vznikl v brněnském televizním studiu. Autorem scénáře je Miroslav Vlček, režisérem Jan Motal.
Jaké společné rysy mají volejbalový zápas, buddhistická meditace, sokolský slet nebo zpěv a tanec členů hnutí Haré Krišna? I na tyto otázky hledá pořad s původním pracovním názvem Tělo, mysl, společnost odpověď. Třídílný dokumentární cyklus je v českém prostředí jedinečný díky novátorskému zpracování a snaze ukázat zajímavé metody výzkumu na příbězích v prostředí, které je pro diváka běžné. „Snahou tohoto projektu je nabídnout jiný pohled na náboženství než je u většiny našich pořadů běžné, tedy očima věřících,“ zamýšlí se kreativní producent ČT Patrick Diviš a dodává: „Zajímalo nás, jak lze náboženství vnímat optikou vědců, kteří k jeho výzkumu využívají poznatků a metod moderní vědy. Tento přístup a jeho nadhled přináší překvapivá zjištění a napomáhá vnímat a zasadit náboženství do širších souvislostí a představit jej jako přirozenou součást lidské kultury.“
„Anatomie náboženství je pokus vytvořit minisérii, která v české televizní produkci ještě nebyla natočena. V každém dílu představujeme dva experimenty a poznatky, které z nich plynou, vysvětlujeme na konkrétním případu náboženského i nenáboženského chování,“ vysvětluje svůj autorský záměr režisér Jan Motal. „Chceme ukázat, že náboženské chování není něčím vytrženým z běžného života, ale že je člověku přirozené, jedinec v něm propojuje nástroje svého těla a mysli. Člověk je jen jeden a náboženství k němu neodmyslitelně patří,“ dodává Motal, absolvent religionistiky, který s Českou televizí v minulosti spolupracoval na několika pořadech, například na dokumentu Být dýdžej nebo na populárně naučném seriálu pro děti Já budu Einsteinem.
Projekt se neobešel bez odborného zázemí. Tím byla skupina mladých vědců z Masarykovy univerzity sdružených v Laboratoři pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA). V českém prostředí je způsob, jakým na otázky spojené s náboženským chováním člověka odpovídají, zcela unikátní.
„Na místo studia archívů a pročítání stovek knih používáme inovativní výzkumné metody a zjišťujeme, co se s člověkem při náboženských praktikách děje a jaký vliv mají na jeho pozdější chování,“ říká vedoucí Ústavu brněnské religionistiky Masarykovy univerzity Aleš Chalupa. Jedním z příkladů je třeba iluze umělé ruky, která vysvětluje naši schopnost prožívat mimotělní zážitky. Tedy stavy běžné a žádané při meditaci, které mají i svou odvrácenou tvář v podobě děsivé spánkové paralýzy, tedy stavu mezi snem a bděním, kdy již za plného vědomí, avšak bez schopnosti pohybu, zůstáváme nadále v říši snů. Diváci se mohou těšit i na výzkum, který se věnuje otázce, proč některé události nahánějí člověku strach a jindy naopak potěšení, jak je tomu třeba při uctívání ostatků světců, nebo při extrémní zálibě, kdy se lidé věší za kůži na háky.
Cyklus je výjimečný i svým promyšleným vizuálním pojetím. „První díl přivádí diváka do vědeckého prostředí, především vysvětluje, co to je kognitivní věda a čím se liší od jiných přístupů k náboženství. Druhý díl pojednává o dynamice ve společnosti a je to takový skupinový road trip, putování se členy hnutí Haré Krišna. Třetí díl pro změnu zkoumá vliv těla na naše vnímání, je proto ze všech tří dílů nejvíce lyrický a meditativní,“ shrnuje Jan Motal, jehož velkou oporou byli kameraman Jiří Strnad a střihač Jiří Kubík.
První díl Anatomie náboženství uvede ČT2 v neděli 10. 5. 2015 ve 13:55. Další dva díly vysílá 17. a 24. května. Na začátku téhož měsíce plánuje brněnské studio České televize projekci pro studenty a veřejnost.
