Útoky 9/11 změnily svět, speciál ČT24 připomněl jak

Teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Česká televize připravila k 10. výročí na zpravodajské ČT24 speciál, který tragické události připomněl. Na webu ČT24 pak mohli diváci sledovat přímý přenos pietní akce za oběti útoků ze Spojených států.

Speciál ČT24 přinesl živě přenos ze vzpomínkové akce na Ground Zero v New Yorku, kde se četla jména obětí teroristických útoků. Čtyřikrát tento akt přerušila minutou ticha. Stalo se tak přesně v okamžiku, kdy před deseti lety jednotlivá letadla zasáhla svůj cíl. Komponovaný pořad ČT24 nabídnl divákům také živé vstupy a reportáže zpravodaje ČT v USA Michala Kubala, příspěvky zahraniční redakce ČT a vzpomínky těch, kteří pobývali v inkriminovaných okamžicích přímo v New Yorku. Nechyběly ani analýzy historiků, politologů a ekonomů. 

ČT24 se rovněž zaměřila na mezinárodní dění uplynulých deseti let a pokusila se odpovědět na otázky, které události z 11. září 2001 a jejich reflexe vyvolaly. Hosté speciálu se mimo jiné zamysleli nad tím, jak se po útocích změnily Spojené státy a celý svět. Ve vysílání se objevil i stoupenec alternativních pohledů na viníky útoků, které bývají souhrnně označovány jako konspirační teorie.

Speciál ČT24 moderoval David Borek. Mezi hosty se objevil tehdejší zpravodajka ČT v USA Petra Flanderková, autor knihy Věže-příběh 11. září a zároveň i přímý účastník teroristického útoku i záchranných prací v New Yorku Jiří Boudník, amerikanista Jakub Lepš, odborníci na mezinárodní terorismus Radana Makariusová a Ondřej Ditrych, bezpečnostní expert Marian Brzybohatý, političtí geografové Michal Romancov a Bořivoj Hnízdo, bývalý náčelník generálního štábu AČR Jiří Šedivý a další hosté.

A co se vlastně tehdy stalo 

Američané se 11. září 2001 probudili do obyčejného dne. Z běžného ranního shonu je však vyrušily události, které změnily nejen Spojené státy, ale i celý svět. Arabští teroristé unesli čtyři dopravní letadla, která použili k teroristickým útokům. Dvě z nich narazila do Světového obchodního centra, které se následně zřítilo, jedno do budovy Pentagonu a poslední stroj se zřítil v Pensylvánii. Nicméně dodnes se objevují stále nové spekulace, podle nichž za atentáty stála například i tehdejší Bushova administrativa. 

V 8:46 (14:46 SELČ) narazil letoun Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Mezi cestujícími bylo pět únosců, při nárazu do WTC letoun pilotoval Egypťan Muhammad Atta. Než se stačil New York vzpamatovat z otřesné podívané, zamířil o čtvrt hodiny později tentýž typ letounu s 65 lidmi na palubě do jižní věže obchodního centra. 

Zatímco všichni sledovali newyorskou apokalypsu, stovka cestujících na palubě dalších dvou letadel prožívala naprosté peklo. Již věděli, že jejich letadla unesli teroristé a že pravděpodobně nedoletí tam, kam směřovali. Třetí Boeing 757 skončil v 9:43 místního času v budově Pentagonu ve Washingtonu a poslední čtvrtý letoun se v 10:10 místního času po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla zřítil v neobydlené západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům nebo americký Kapitol. 

Teroristické útoky si vyžádaly 2977 obětí. V letadlech při čtyřech koordinovaných atentátech zahynulo celkem 246 cestujících společně s 19 únosci. U WTC našlo smrt 2606 osob. U budovy Pentagonu zemřelo 189 lidí, včetně cestujících v letadle. Havárie Boeingu 757 v Pensylvánii si vyžádala životy jen 40 cestujících na palubě letadla. 

Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu. Během odklízecích prací bylo z „Ground Zero“ odvezeno na 1,8 milionu tun trosek. K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni zahynuli spolu s oběťmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...