Holešov - V Holešově na Kroměřížsku se těsně po obsazení Československa odehrálo něco nevídaného: místní armádní výsadkáři tu rozjeli akci na osvobození Alexandra Dubčeka. Mnoho nechybělo a došlo k ozbrojenému střetu mezi Čechoslováky a Sověty. Akci nakonec zastavila Dubčekova internace do Sovětského svazu. V roce 1969 pak byla elitní jednotka prohlášena za kontrarevoluční a tím taky skončila.
Utajená akce: Holešovičtí výsadkáři měli osvobodit Dubčeka
O celé akci se veřejnost dozvěděla až po čtyřiceti letech z nenápadné knížky Osmašedesátý od Františka Sovadiny, která mapuje historii 7. výsadkového pluku v Holešově mezi lety 1961 - 1969. Nikde jinde se v roce 1968 vojáci nepostavili okupantům tak, jako holešovický pluk zvláštního určení - tehdejší armádní elita připravovaná pro boj v týlu nepřítele. V noci z 20. na 21.srpna dostali vojáci rozkaz k plné bojové pohotovosti.
Vojenská zpravodajská správa zvažovala osvobození Alexandra Dubčeka, na nebezpečnou misi měli být vysláni právě výsadkáři z Holešova. Z muničního skladu stihli vzít samopaly, plastickou trhavinu i pancéřové pěsti. Jednotka zvláštního určení měla svou základnu v terénu v lesích poblíž Holešova. Právě tam se 21. srpna uchýlila jedna z rot a v absolutním utajení čekala na další rozkazy. „Rusové o této rotě vůbec nevěděli a nevěděli o ní ani ostatní jednotky pluku. Protože na základě konspirace tyto akce byly vždycky jen po rotách,“ vzpomíná po letech bývalý výsadkář Jaroslav Bílek.
Výsadkáři čekali na rozkazy čtyři dny, zakopáni v dřevěných zemljankách. Potom byli odvoláni. Alexandra Dubčeka totiž Rusové internovali a odvezli mimo území Československa. Holešovští výsadkáři i po odvolání bojové pohotovosti Sověty za bránu kasáren vůbec nepustili. „Armáda tady byla na obranu země. A jestliže se nepřítelem ukázali spojenci, tak jsme se i proti nim museli bránit,“ vysvětluje bývalý výsadkář Josef Bartošek. Za tento odpor ale brzy přišla odplata. V roce 1969 byla jednotka zrušena a její velitelé z armády vyhozeni.