Ústavní soud zrušil nadstandardy i vyšší poplatky za pobyt v nemocnici

Brno – Ústavní soud zrušil na návrh sociální demokracie nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun a také pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Nadstandardy byly zrušeny s okamžitou platností, zbylé dva body až od konce letošního roku.

Ústavní soud (ÚS) svým dnešním přelomovým nálezem zrušil klíčové části zdravotnické reformy Leoše Hegera (TOP 09). Nadstandardy, tedy příplatky pacientů za kvalitnější péči, budou zrušeny v den zveřejnění nálezu ve sbírce zákonů, tedy zhruba do dvou týdnů.

Zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den a pokuty za nevybírání regulačních poplatků ÚS zrušil s odloženou platností. Soud dal zákonodárcům čas do konce letošního roku, aby tyto části zdravotnické reformy zrušili sami.

Návrh na zrušení několika sporných paragrafů první části zdravotní reformy z dílny Leoše Hegera (TOP 09) podalo 51 poslanců ČSSD zastoupených předsedou strany Bohuslavem Sobotkou. Jejich výhrady směřovaly k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, který umožnil rozdělit péči na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pacient si tak ve vymezených situacích mohl vybrat mezi základní či vyšší alternativou léčby, přičemž pojišťovna uhradila levnější variantu a rozdíl pacient doplatil. Podle sociální demokracie neměli občané zajištěnou péči „v rozsahu veřejného zdravotního pojištění, tak jak o tom hovoří ústava“.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (vlevo) a soudce zpravodaj Jiří Nykodým
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

ÚS tuto část Hegerovy reformy zrušil navzdory tomu, že už v minulosti připustil možnost vytvořit standardní a nadstandardní péči. Problém ale soudci vidí v tom, jak to zákonodárci učinili – současná podoba zákona k nadstandardům není podle nich dostatečně srozumitelná. Zákon by totiž měl plně popisovat a upřesňovat pojem nadstandardní péče. Zatím tomu tak není – nadstandard je vymezen pouze ve vyhlášce k zákonu, což je špatně.

ČSSD se nelíbilo také zvýšení poplatku za lůžkovou péči v nemocnici z 60 na 100 korun za den. Stokoruna může mít podle ČSSD pro seniory, děti a sociálně slabé takzvaný rdousící efekt.

U této části reformy spatřuje ÚS problém v tom, že zákon nepopisuje, „kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby a kdy jde skutečně jen o doprovodnou hotelovou službu“. Soudci upozornili na to, že v sousedních zemích jsou u poplatku za lůžko stanoveny určité limity a také časová omezení. ÚS navrhuje, aby se v této oblasti upustilo od termínu poplatek za lůžko. Místo toho navrhují označení „platba za ubytování“.

Další zrušené paragrafy upravují pravomoc pojišťoven ukládat až milionové pokuty poskytovatelům péče, a to například za to, že nevybírají od pacientů regulační poplatky. V této části reformy soudci kritizovali skutečnost, že se pojišťovnám dává dominantní postavení nad zdravotnickými zařízeními.

O nadstandardy Češi příliš nestojí

Samotné pacienty přitom nadstandardy v uplynulých měsících příliš nelákaly. Na jižní Moravě si lidé nejčastěji připláceli za nadstandardní nitrooční čočky, více peněz byli ochotní dát také za lehké sádry nebo očkování. Naopak možnosti vybrat si svého operatéra využilo minimum pacientů.

Například ve Fakultní nemocnici Brno si svého operatéra vybralo jen deset pacientů. Úplně první byla až vloni v listopadu osmašedesátiletá Hildegarda Krupanská. Do nemocnice přišla s vážným aneuryzmatem na mozku a chtěla jediné – přežít bez následků. Nemocnici proto požádala, aby si mohla zaplatit za nejzkušenějšího operatéra. Dnes sama říká, že možnost vybrat si svého lékaře je k nezaplacení.

Příklad Fakultní nemocnice Brno

Během uplynulého roku díky nadstandardním službám přiteklo do pokladny FN Brno celkem 2,2 milionu korun, z toho absolutní většinu – 2,1 milionu korun – tvořily právě příplatky za lepší oční čočky. Z příplatků za operatéra nemocnice získala 110 tisíc korun.

O několik milionů korun si naopak nemocnice přilepší díky službám, které pacientům nabízí ze své vlastní iniciativy. Jde třeba o samostatné pokoje se sociálním zařízením, výběr z několika jídel nebo připojení k internetu.

Vedení ministerstva chtělo do budoucna přidat k nadstandardům například i operace kolen pomocí počítače nebo některé gynekologické a urologické zákroky, čekalo ovšem na dnešní verdikt Ústavního soudu.

6 minut
Téma nadstandardů ve vysílání Událostí v regionech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...