Troubky nad Bečvou (Přerovsko) – Před časem vybudovali odborníci umělá hnízdiště pro rybáky. Projekt, který je podle ornitologů unikátní v rámci Česka i Evropy, uspěl. Umělé betonové ostrůvky plující na hladinách troubeckých a hulínských jezerech na střední Moravě osídlilo přibližně šest desítek párů rybáka obecného.
Unikátní projekt uspěl, rybákům se daří
Právě rybák obecný je přitom jeden z v Česku nejvíce ohrožených živočišných druhů. Umělá hnízdiště jim ornitologové vybudovali ve snaze o jeho záchranu. Rybáci tak dnes na štěrkopískových jezerech tvoří až deset procent z celkového počtu populace v tuzemsku.
„Na troubeckých jezerech nyní hnízdí 33 párů, momentálně jsme zaznamenali již 15 mláďat, která jsme okroužkovali. V hnízdištích jsou další vejce. I s hulínskou štěrkovnou je jich dohromady 50 až 60 párů. Celková populace rybáků v republice je přitom odhadována na 400 až 500 párů," řekl Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.
Na jezerech nedaleko Troubek nad Bečvou na Přerovsku si rybáci svá hnízda postavili na celkem osmi betonových ostrůvcích, na hulínském na Kroměřížsku jim k tomu slouží další dva betonové ostrůvky a jeden dřevěný.
„Je to unikátní věc v rámci České republiky i Evropy. V příštím roce se zvažuje rozšíření těchto ostrůvků. Tito ptáci na střední Moravě dříve nehnízdili, neměli k tomu příležitost a vhodné podmínky. Potřebují totiž k tomu nezarostlé ostrůvky," doplnil Šafránek.
Odborníci na tamní štěrkopísková jezera u Troubek nad Bečvou kvůli záchraně rybáků před několika lety nejprve vypustili dřevěné plovoucí ostrůvky pokryté vrstvičkou štěrku. První byly spuštěny na troubecké jezero v květnu 2007. Nový domov si rybáci okamžitě oblíbili a flotila plovoucích ostrůvků byla postupně rozšířena.
Před třemi lety je doplnila i první betonová umělá hnízdiště. Při jejich výrobě byla klasická betonářská výztuž nahrazena vláknobetonem. „Pracovali jsme na něm ve spolupráci s ČVUT s katedrou betonových konstrukcí. Originální řešení má i patentovanou ochranu, je to ojedinělá věc," řekl již dříve Karel Lorek ze společnosti Českomoravský štěrk.
I přes velkou váhu docílili odborníci toho, že ostrůvek plave. „Ostrůvek je odlehčen, je dutý a je vyplněn polystyrenem," doplnil. I přes maximální odlehčení díky polystyrénovému jádru váží jeden betonový ostrůvek téměř čtyři tuny.
Podle ornitologů jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků.
Reportáž Martiny Tlachové (zdroj: ČT24)