Tatry, v nichž se vozil Husák a Svoboda, vystavují v Olešnici

Olešnice (Blanensko) – Pohled do automobilové a motocyklové historie nabízí návštěvníkům Muzeum veteránů v Olešnici na Blanensku. Otevřeno bylo začátkem května, exponáty, které jsou v něm vystaveny, shromáždil za více než tři desítky let místní sběratel Petr Hamerský. Jeho sbírka skrývá i opravdové rarity. Olešnice doufá, že muzeum do města přiláká další turisty, kteří zde už mohli navštívit například ojedinělou dílnu na výrobu modrotisku nebo muzeum strašidel.

V Muzeu veteránů najdou návštěvníci přes dvě desítky motocyklů a šest aut. Cílem motoristické expozice je připomenout dobré jméno, které kdysi měly tuzemské stroje v zahraničí. Kromě vozidel značky Tatra, Praga nebo Škoda sklízely úspěchy také motocykly Jawa. Právě Jawy tvoří základ sbírky motocyklů.

Hamerského sbírka je zvláštním způsobem provázaná s českou politikou. Olešnickému nadšenci se podařilo získat například Tatru 613, v níž havaroval někdejší ministr obrany Luboš Dobrovský, nebo Tatru 613 z vozového parku prezidenta Ludvíka Svobody či Tatru 603, kterou jezdil poslední československý komunistický prezident Gustáv Husák. „Vozidlo bylo v poměrně dobrém stavu. Mělo jen dvě zásadní vady – nekompletní motor a řádně promáčklou střechu po havárii,“ prozradil sběratel Petr Hamerský.

2 minuty
Reportáž Ondřeje Schneidera
Zdroj: ČT24

Zaujmout může i sněžný skútr, na němž se proháněla rodina Homolkova ve filmu Homolka a tobolka, nebo Velorex, ve kterém před svými pronásledovateli prchal nejslavnější falešný vrchní. Kromě švédského skútru a italského Fiatu jsou všechny exponáty vyrobeny výhradně v bývalém Československu. „Přichází sem senioři a vypráví vnoučkům, jaké auto nebo motocykl si v kterém roce koupili,“ uvedl k návštěvnickému zájmu olešnický starosta Zdeněk Peša.

Motoristická část expozice má zvláštní doplněk v podobě krajinářských obrazů na stěnách. Jejich autorem je olešnický rodák Karel Hamerský. Muzeum je dílem olešnické radnice, která dlouho hledala využití pro historickou budovu na náměstí. Za 8,3 milionu korun z dotací ji opravila a otevřela v ní také Základní uměleckou školu a novou městskou knihovnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...