Bílovice nad Svitavou - Největší slávu zažila obec ležící na sever od Brna v první polovině minulého století. Setkávali se tam spisovatelé, básníci, výtvarníci i hudební skladatelé. I když do Bílovic jezdili na prázdniny bratři Čapkové, Jakub Deml, Viktor Dyk či František Gellner, nejvíce je proslavil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a básník Stanislav Kostka Neumann. Těsnohlídek umístil do Bílovic příběh lišky Bystroušky, S. K. Neumann pak vzdal hold Bílovicím Knihou lesů, vod a strání.
Mateřídouškou ruce mi voní;
ležel jsem na mezi, naslouchal skřivanu,
zda je to pták, či zda srdce to zvoní
mně po ránu.
Procitlá země, nadechlý sen,
slibovala mi rozkošný den.
(Stanislav Kostka Neumann: Kniha lesů, vod a strání)
K výletu do Bílovic vystačí jízdenka městské dopravy v Brně. Z městské části Obřany, z konečné zastávky tramvaje, se tam dostanete asi po 4 kilometrech chůze po nové stezce proti proudu Svitavy. Na jejím konci je první připomenutí slavné historie - památník básníka Neumanna. V tomto místě je turistický rozcestník, který nabízí několik možností, kam se odtud vypravit. My se vydáme po zelené značce po literárních stopách lišky Bystroušky. Už po několika desítkách metrů narazíte na hájovnu, kde bydlel revírník Bartoš.
Liduščin památník
Cestou vzhůru malebným údolím je po pravé straně malý nenápadný pomníček - Liduščin památník. Je připomenutím příběhu, kdy spisovatel Těsnohlídek před Vánocemi 1919 našel s dalšími dvěma přáteli sedmnáctiměsíční opuštěné děvčátko. Dostalo jméno Liduška a bylo adoptováno rodinou z Brna. Tato událost přivedla Těsnohlídka k myšlence vánočního stromu republiky a sbírky na podporu opuštěných dětí. Odkud jinud potom mohly vánoční smrky na brněnském náměstí být, než právě z Bílovic. Ten první z roku 1924 má svůj památník jen asi kilometr daleko od Liduščina památníku.
Místo, kde nepoznáte žízeň
Kolem zelené značky, po které jsme se vydali, je několik studánek, kde se můžete osvěžit. Začíná u studánky Leoše Janáčka a končí u studánky Stanislava Lolka. Tento bývalý lesník a zároveň výtvarník je duchovním otcem lišky Bystroušky.
Cestou po značce jistě neminete ani památník Josefa Ressela, stojící nedaleko Resselovy hájenky. Je to připomínka toho, že slavný vynálezce lodního šroubu byl původním povoláním lesník.
Od Resselova památníku můžete pokračovat dál nahoru - buď dále po zelené nebo po žluté přes vysílač Hády, v obou případech ale na Velkou Klajdovku do Líšně, odkud už opět jezdí MHD Brno. Nebo můžete zvolit žlutou značku, po které se vrátíte kolem památníku Rudolfa Těsnohlídka zpět na cyklostezku ke Svitavě a odtud opět do Obřan - výchozího bodu dnešního výletu.
I když tento výlet odkazuje na lišku Bystroušku, skutečnost je poněkud jiná. První podoba lišky Bystroušky neměla literární, ale výtvarnou formu. Ztvárnil ji lesník a ilustrátor Stanislav Lolek, který pocházel z malé obce Palonín u Loštic na Hané. Na své lesnické praxi ve Veselí u Mohelnice se seznámil s příběhy nezbedné lišky. Nakreslil ji a příhody společně s obrázky pak inspirovaly Rudolfa Těsnohlídka k napsání známých příběhů.
- První vánoční strom republiky rostl v Bílovicích autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2624/262329.jpg
- Památník Josefa Ressela autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2624/262335.jpg
- Studánka Stanislava Lolka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2624/262334.jpg
