Opava – Opavské historické hrobky jsou ve velkém na prodej. Stát se chce na centrálním hřbitově v Opavě zbavit čtyř set hrobů zejména německy mluvících obyvatel, kteří z města zmizeli po druhé světové válce. To se ovšem nelíbí místním historikům ani patriotům. Připomínají, že jde často o místa posledního odpočinku osobností, které formovaly největší slezské město
Po nedávné Památce zesnulých je na opavském hřbitově znát více než jindy, jak se hroby zasypané květinami střídají s těmi, na kterých místo svíček září žluté cedulky s nápisem „Na prodej“. Cedulky se nevyhnuly ani hrobům zakladatele zdejší nemocnice, šéfa hospodářské komory, který svými penězi a energií pomohl vybudovat muzeum, architektovi nebo staviteli. Potomci, kteří by pečovali o místo jejich posledního odpočinku, zmizeli po válce, a z hrobů se stal zbytný majetek státu. Prodávají se celé hroby i s ostatky v rakvích. „Často ani nevíme, kdo se to vlastně prodává, o co přicházíme. Ale stejně si myslím, že celá tahle akce se dá pojmenovat jednoduše. Je to vlastně výprodej kulturního dědictví,“ myslí si historik umění Pavel Šopák.
Jde o hroby z doby, kdy Opava rostla do podoby, kterou známe i dnes – do podoby centra českého Slezska. Doklady o tom najdeme v matrikách. „Město Opava bylo před druhou světovou válkou městem multikulturním. Žila tu spousta národností, Židi, Češi, Němci, a to všechno nám druhá světová válka vzala,“ vysvětluje Marek Skupien ze Státního okresního archivu v Opavě.
Stát chce na opavském hřbitově postupně prodat čtyři sta hrobů. Noví majitel si s náhrobkem může dělat, co chce, třeba ho odvézt ho pryč anebo přepsat původní jméno. „Každou hrobku otevřeme, protože se prodávají tak, jak jsou. To znamená, že znalec ocení, jak je hrobka naplněna, z čeho je vybudována a v jakém je stavebně technickém stavu,“ doplňuje ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro Moravskoslezský kraj Karol Siwek.
Ceny hrobek se v aktuální nabídce pohybují od 16 do 48 tisíc. Míst na hřbitově začíná být nedostatek a zájem je čím dál větší. Měsíčně najdou nového majitele v průměru tři hrobky. Město teď začíná vybírat, které z nich se pokusí zachránit tím, že je koupí. „Je potřeba vychytat ty hrobky, které jsou pro město důležité. Aby hrobky lidí, kteří opravdu formovali nebyly odstraněny. To se nám stalo na evangelickém hřbitově,“ informuje náměstek primátora Opavy Dalibor Halátek (SOS).
Už dříve si takto město nechalo převést 24 umělecky nejcennějších hrobů, o které se nyní stará. A například o hrob zakladatele farmaceutické továrny v Komárově se stará dnešní výrobce léků, který nastoupil na jeho místo. V Opavě pomalu směřují k tomu, aby si podobně jako na pražském Slavíně mohli hrob významné osobnosti adoptovat lidé, kterým není její odkaz lhostejný.
