První žena, která přeletěla kanál La Manche

Praha - Americká aviatická průkopnice Harriet Quimbyová se do dějin letectví zapsala hned dvakrát. V létě 1911 se nejprve stala první ženskou držitelkou pilotní licence v USA. Její největší úspěch ale přišel o rok později, 16. dubna 1912, kdy jako první příslušnice něžného pohlaví přeletěla kanál La Manche. „Připadalo mi to tak snadné. Naštěstí, jinak bych se asi nepustila tak snadno do letu v mlze s nevyzkoušeným kompasem, v novém nevyzkoušeném stroji a s vědomím zrádného oceánu pode mnou, připraveného mě pohltit, kdybych se odklonila pouhých pět mil od daného kurzu,“ vzpomínala aviatička na let, kterým se zapsala do historie.

Harriet Quimbyová se narodila v Michiganu v roce 1875. Později se s rodiči přestěhovala do Kalifornie, dospívala v San Francisku. Nejdříve hrála divadlo, pak psala články do novin. V roce 1903 se přestěhovala do New Yorku, kde pokračovala ve svém psaní. Její články o politických skandálech, o divadle a cestování (Kuba, Mexiko, Evropa, Egypt) byly velmi oblíbené. Quimbyová byla také první ženou, která psala filmové scénáře (pro D. W. Griffithe jich napsala sedm). Její články v novinách jí v říjnu 1910 přivedly i na mezinárodní letecké setkání. V roce 1911 pak úspěšně ukončila letecký kurz a stala se první ženou s licencí pilota v USA. Už o rok později se rozhodla, že jako první žena přeletí kanál La Manche.

Harriet Quimby
Zdroj: ČT24/Library of Congress

Přelet průlivu se neobešel bez problémů. Ranní mlha, která se nechtěla zvednout, nevěstila nic dobrého a Quimbyová navíc neměla žádné zkušenosti s letadlem, které si v Anglii půjčila od Louise Blériota. Její společník Gustav Hamel, známý britský pilot a zakladatel letecké pošty, se dokonce nabídl, že sám usedne za řídící páky a po přistání si s Harriet prohodí místa. Americká letkyně ale nabízený podfuk odmítla. Po zhruba hodině letu namířila americká pilotka příď letounu k zemi, protože podle plánu už měla být nad Francií. Motor ale zhasl, znovu naskočil jen se štěstím. „Pak mě do očí udeřila sluneční zář a přede mnou zasvítily bílé písečné pláže Francie. Byla jsem šťastná,“ řekla odvážná pilotka o okamžiku, kdy uviděla francouzské pobřeží. Shodou okolností přistála jen pár kilometrů od Blériotových hangárů u městečka Hardelot.

Zprávu o jedinečném letu, jehož přípravy držela Quimbyová kvůli obavě z konkurence v tajnosti, ale přebila v dobových novinách jiná událost. Jen o dva dny dříve se totiž potopil Titanic a oči celého světa se upíraly k chladnému Atlantiku. Přesto se Quimbyová stala leteckou hvězdou své doby. Půvabná pilotka létající v purpurovém overalu a botách na podpatcích si ale slávy dlouho neužila. Zahynula o necelé tři měsíce později při letecké katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...