Princ Charles je nejznámějším čekatelem na trůn ve světě

Londýn - Následník britského trůnu princ Charles je nejznámějším čekatelem na trůn ve světě. Narodil se 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci jako nejstarší syn budoucí královny Alžběty II. a prince Philipa. Byl první z rodu Windsorů, kterého nevychovávali v paláci, ale v internátní škole ve Skotsku. Rovněž jako první z rodu dokončil univerzitní studia - titul bakaláře historie na Cambridgeské univerzitě získal roku 1970. V letech 1971 až 1976 v souladu s tradicí vykonával vojenskou službu u letectva a námořnictva.

Poprvé se oženil 29. července 1981 v katedrále svatého Pavla v Londýně při pompézním obřadu s o třináct let mladší Dianou Spencerovou. Narodili se jim dva synové, v roce 1982 William a o dva roky později Henry (Harry). Manželství skončilo v prosinci 1992, pár byl rozveden v srpnu 1996. Se svou druhou ženou, o rok starší Camillou, se Charles oženil 9. dubna 2005.

Princ Charles je nejznámějším čekatelem na trůn ve světě. Zajímá se o architekturu, ekologii a alternativní medicínu, aktivně pracuje v charitě a také maluje akvarely. Každoročně absolvuje stovky společenských akcí, navštěvuje nemocnice, diskutuje s vědci i politiky. Ač jej někteří kritizují za konzervativní pohled na témata, jako je lov, jiné jeho názory jsou docela moderní.

Princ se věnuje malování i ekologii

Titul princ waleský neobsahuje žádnou ustavenou či formální roli, a tak si ji Charles musel vytvořit sám aktivní účastí ve svých organizacích. Jeho práce v nadaci Prince's Trust, vytvořené v roce 1976, umožnila desítkám tisíc handicapovaných mladých lidí zřídit si vlastní způsob obživy. Jako první člen královské rodiny se vzdal privilegia neplatit daně a začal přispívat do státní pokladny. Uznává multikulturní povahu moderní Británie. Jeho zájem o architekturu jej mimo jiné čtyřikrát zavedl i do Prahy.

Charles podporuje biofarmaření již od 80. let minulého století, tedy dávno před jeho masovým boomem, a jeho zapálená víra v ochranu přírody též často předběhla dobu. Letos v lednu se účastnil ekologického summitu v Abú Zabí pouze v holografické podobě, protože jeho letecká přeprava by zatížila životní prostředí. O měsíc později zase vyškrtl kontroverzní francouzskou lahůdku foie gras z královských menu kvůli násilnému vykrmování kachen a hus.

  • Následník britského trůnu princ Charles zdroj: Wikipedia
  • Britská královna Alžběta II. se svým manželem princem Philipem zdroj: 2 media

Jeho záliba v malování není příliš známá, přesto vystavoval a prodal mnoho děl a též publikoval knihy o malování. Na jeho obrazech jsou většinou krajinky či hrady, nikdy „nic, co se hýbe“, jak prohlásila dealerka jeho obrazů Anna Hunterová, podle které princ nejraději tvoří v plenéru. Též sbírá modely aut a nejvíce si libuje v britské značce Aston Martin.

Čekatel na trůn

Britská i další evropská média častokrát píší o Charlesovi jako o věčném čekateli na trůn. Někteří komentátoři jízlivě dodávají, že se ani nemusí dočkat. Podle historika Martina Kováře je k tomu důvodů hned několik.

Královna Alžběta je fyzicky i psychicky v pořádku a není proto důvod, proč by se měla vzdát trůnu. Kvůli britskému konzervatismu a důrazu na tradice navíc královna fakticky ani nemůže bez zásadního důvodu rezignovat. Britská média mluví také o tom, že vztah mezi královnou a synem není idylický, a to nejen díky princově svatbě s Camillou, ale také jeho výstřednostem v mládí.

Zajímavé jsou i změny princovy popularity u britské veřejnosti. Po sympatiích spjatých s jeho mládím došlo téměř k výbuchu popularity v době jeho sňatku s Dianou. Zájem Britů o svého prince měl ale sestupnou tendenci, nepomohl ani Charlesův sňatek s Camillou Parker Bowles. Shodou okolností ale právě její otevřenost a specifický smysl pro humor vrátily Charlesovi respekt Angličanů. Velký úspěch měl například Camillin bonmot směřovaný k Charlesovi: „Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka. Co s tím uděláme?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...