Příběh jedné historické země: Češi, poznejte Moravu

Praha – Věstonická venuše není zrovna exponátem, který by měli čekat návštěvníci výstavy Poklady Moravy - příběh jedné historické země v Národním muzeu. Expozice (do 6. července 2011) na dvou tisícovkách předmětů, mnohých unikátních, ale často ne tak známých, ukazuje historicko-kulturní souvislosti moravského teritoria. Přibližuje život na Moravě od pravěku přes středověk až po novodobé dějiny. „Výstava Moravy v takovém rozsahu v Čechách ještě nikdy nebyla,“ upozorňuje ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Moravské zemské muzeum podle slov jeho ředitele Martina Reissnera přivezlo do Prahy to nejzajímavější a nejpodstatnější z kulturních dějin Moravy, nahlížené optikou muzea. „Morava má co nabídnout, moravská muzea mají unikátní sbírky, ale někdy dějiny naší vlasti z pohledu Moravy nejsou tak známy. Rozhodli jsme se to napravit,“ doplňuje svého kolegu Michal Lukeš.

Symbolem výstavy je tajemná soška šamana, jehož stáří se odhaduje na 25 tisíc let, tedy je datována přibližně do stejného období jako Věstonická venuše. Zobrazení muže z tohoto období jsou velmi vzácná, takřka ojedinělá.

6 minut
Rozhovor s Michalem Lukešem a Martinem Reissnerem
Zdroj: ČT24

Soška byla nalezena v roce 1891 v Brně ve Francouzské ulici při kopání kanálu. V hrobu muže byly spolu s kostrou objeveny ještě další milodary, i podle nich odborníci usuzují, že šlo o hrob šamana. Figurka je vyřezaná z mamutoviny a skládá se ze tří částí – hlavy, trupu a levé paže. Jedná se zřejmě o nejstarší známou figurku složenou z více částí, o loutku.

Exponáty na výstavu jsou zapůjčeny převážně z Moravského zemského muzea, které je rozsáhlými sbírkami – přes šest milionů předmětů – srovnatelné v Česku pouze s Národním muzeem. Součástí expozice bude i prezentace jednotlivých moravských krajů prostřednictvím vybraných sbírkových předmětů z jednotlivých regionálních muzeí.

První prezentaci pod názvem Poklady – tradice – inspirace přichystal Jihomoravský kraj (od 20. 9. do 15. 11.). Návštěvníci si budou moci prohlédnout knížecí korunu, bleskosvod Prokopa Diviše nebo jezdeckou uniformu T. G. Masaryka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...