Před 44 lety se Československo dočkalo „bratrské pomoci “

Ostrava - Před 44 lety obsadila vojska Varšavské smlouvy Československo. V rámci takzvané bratrské pomoci se pokusila přerušit uvolňování poměrů, které v Československu odstartovalo Pražské jaro. Jedním z prvních míst, kde především polští vojáci překročili hranice, byla právě Severní Morava a Slezsko.

„Všemu lidu Československé socialistické republiky Včera, dne 20. 8. 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky.“

Když slyšeli posluchači československého rozhlasu na Ostravsku poprvé tuto zprávu, vojáci už přes tři hodiny okupovali strategická místa v kraji – Mošnovské letiště, všechny důležité silnice i Novou radnici, tehdejší sídlo krajského výboru KSČ. Na rozdíl od Prahy vojáci v Ostravě nikoho nezabili, ani nezranili. Významnou roli během srpnové okupace sehrál v Ostravě rozhlas. Hlasatelé se tehdy připojovali i do celostátního vysílání v rámci takzvané štafety. Spojily se i všechny redakce novin. Okupanti nakonec v zemi zůstali 23 let. Poslední voják odešel 21. června 1991.

2 minuty
Reportáž Radka Wiglasze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...