Ostrava - Před 44 lety obsadila vojska Varšavské smlouvy Československo. V rámci takzvané bratrské pomoci se pokusila přerušit uvolňování poměrů, které v Československu odstartovalo Pražské jaro. Jedním z prvních míst, kde především polští vojáci překročili hranice, byla právě Severní Morava a Slezsko.
Před 44 lety se Československo dočkalo „bratrské pomoci “
„Všemu lidu Československé socialistické republiky Včera, dne 20. 8. 1968, kolem 23. hod. večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky.“
Když slyšeli posluchači československého rozhlasu na Ostravsku poprvé tuto zprávu, vojáci už přes tři hodiny okupovali strategická místa v kraji – Mošnovské letiště, všechny důležité silnice i Novou radnici, tehdejší sídlo krajského výboru KSČ. Na rozdíl od Prahy vojáci v Ostravě nikoho nezabili, ani nezranili. Významnou roli během srpnové okupace sehrál v Ostravě rozhlas. Hlasatelé se tehdy připojovali i do celostátního vysílání v rámci takzvané štafety. Spojily se i všechny redakce novin. Okupanti nakonec v zemi zůstali 23 let. Poslední voják odešel 21. června 1991.
Reportáž Radka Wiglasze (zdroj: ČT24)