Brno – Masarykova univerzita přestala kvůli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) vyměřovat poplatky za prodlouženou délku studia. NSS rozhodl, že konkrétní výši poplatku nesmí určovat děkani fakult, ale musí vyplývat ze statutu vysoké školy. Univerzita teď rozsudek analyzuje. Chce co nejrychleji změnit systém tak, aby mohla poplatky znovu vybírat na začátku nového akademického roku.
Poplatky za delší studium? Masarykova univerzita je dočasně nemůže vybírat
Teď částku, kterou student zaplatí, pokud přetahuje standardní dobu o více než rok, stanovují děkani jednotlivých fakult. Zatímco na pedagogické fakultě studenti dosud platili 15 tisíc korun, na fakultě informatiky byl poplatek o devět tisíc vyšší.
Podle Nejvyššího správního soudu to není možné. „Stanoví-li tedy zákon o vysokých školách, že výše poplatků za studium má být stanovena statutem veřejné vysoké školy, nepostačuje pouhé stanovení rozsahu poplatků ve statutu s tím, že konkrétní výši stanoví jiný orgán - děkan fakulty. Taková úprava je v přímém rozporu se zněním zákona,“ stojí v rozsudku.
Koho se verdikt týká?
Poplatek za prodloužení doby studia musí platit student bakalářského nebo magisterského programu, který si studium prodloužil o více než jeden rok. Na Masarykově univerzitě se poplatek dosud lišil podle jednotlivých fakult. Studium na této vysoké školy protahuje cca deset procent lidí.
Kolik mělo stát prodloužené studium na Masarykově univerzitě?
- Filozofická fakulta - 15 000 Kč
- Právnická fakulta - 15 000 Kč
- Přírodovědecká fakulta - 15 000 Kč
- Pedagogická fakulta - 15 000 Kč
- Ekonomicko-správní fakulta - 15 000 Kč
- Fakulta sociálních studií - 15 600 Kč
- Fakulta sportovních studií - 18 000 Kč
- Lékařská fakulta - 19 800 Kč
- Fakulta informatiky - 24 000 Kč
„Rozsudek bude mít významný dopad. Analyzujeme právní, ale i ekonomické aspekty, protože poplatky jsou používány výhradně na tvorbu stipendijních fondů pro studenty. Byli bychom rádi, aby byly prioritní fondy, jako stipendijní a sociální, zachovány,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek s tím, že budou hledat dodatečné zdroje jejich financování.
Hned na začátku září se chce vedení školy sejít s akademickými senátory a probrat podobu novely, která by vnitřní legislativu sladila s verdiktem NSS. Novela ale ovlivní vyměřování poplatků až v příštím akademickém roce. Jak to bude vypadat v tom nadcházejícím, univerzita zatím neví. „Jednou cestou je vybírat poplatek v minimální výši, kterou nám předepisuje zákon, druhou nevybírat žádný. Právníci musí zanalyzovat, zda bychom některým z těchto postupů neporušovali zákon,“ dodal Bek.
Studenti
Připustil také to, že univerzita počítá i s možností, že někteří studenti se budou poplatků, které už zaplatili, domáhat zpětně. „Budeme se zabývat tím, jaké jsou šance a rizika těchto soudních procesů. My určitě nebudeme postupovat vůči našim studentům nepřátelsky, i kdyby se s námi chtěli soudit,“ uzavřel Bek.
Na verdikt musí zareagovat i Karlova univerzita v Praze
Podle univerzity rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zásadním způsobem mění zavedený výklad zákona, který uplatňovala i řada dalších vysokých škol. Totožný systém jako Masarykova univerzita používá i Karlova univerzita v Praze. I tam výši poplatku stanovují děkani jednotlivých fakult.
I nejstarší česká univerzita musí systém změnit. „Univerzita Karlova bude samozřejmě toto rozhodnutí respektovat a urychleně připraví změnu Statutu UK tak, aby mohla být na začátku podzimu letošního roku schválena. Postup při vyměřování poplatků do doby, než bude tato novela schválena, stanoví univerzita po podrobné právní analýze,“ reagovala Petra Köpplová z Odboru vnějších vztahů Karlovy univerzity.