Podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní

Moskva - Smlouva o nešíření jaderných zbraní měla za cíl zabránit rozšiřování těchto zbraní do států, které je v té době nevlastnily. Dohoda byla podepsána 1. července 1968 současně v Moskvě, Washingtonu a v Londýně. K signatářům se hned první den připojilo 58 zemí. Nyní je pod smlouvou podepsáno 189 zemí.

Úmluva přiřkla oficiální status jaderných mocností státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Řadí se mezi ně Spojené státy americké, Sovětský svaz, Čína, Francie a Velká Británie.

O pět let dříve byla přijata první mezinárodní smlouva o omezení jaderného zbrojení, kterou podepsal Sovětský svaz, Spojené státy americké a Velká Británie v srpnu 1963. Takzvaná Moskevská smlouva zakazovala jaderné pokusy v ovzduší, ve vesmíru a pod vodou.

S uvolňováním mezinárodního napětí vyhlásily v roce 1992 jaderné mocnosti na pokusy moratorium, které však bylo mnohokrát porušeno. V září 1996 přijalo Valné shromáždění OSN Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek, kterou podepsalo 71 států, mezi nimi pět hlavních jaderných mocností. Nyní jsou pod ní podpisy 178 států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...